Vzpomínky na Základní školu

Naši páni učitelé na základní škole,

učili nás poslouchati neříkat si vole.

Moc se jim to nelíbilo, byli zcela grogy,

obzvlášť když se rozšířili mezi žáky drogy.

náš ředitel odhodlán byl se vším skoncovat,

zvláště když se žák rozhodl se žákyní obcovat.

Když chlastalo se na Unescu-zoufali jsme velice,

dík tomu nám vyhnula se, velmi řídká stolice.

Jindy zase nad záchodky, vznášejí se oblaka,

odnaučit žáky kouřit, to je prosím na draka!

"Jistě z toho musíte mít hlavu jako dýně!"

prohlásila na SRPŠ říďova tchýně.

Ve sborovně dumalo se kouřilo se z hlav,

až před školou shromáždil se i čumilů dav.

Že zvědavost se nevyplácí, uznali i kantoři,

teď nadávaj na hasiče, co hasili magoři.

A tak skončilo povídání o té naší školičce,

kde kantoři svou pilností, rovnají se včeličce.

P.S.

Nemyslete lidí drazí,

že tam žijou samí vrazi.

A nakonec lidičky,

i Vy máte chybičky!