Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTichý souhlas
Výběr: Lyryk
18. 10. 2000
13
0
6088
Autor
Bodlak
Tichý souhlas
Ta krása
Kýchnu
A celý autobus řekne
Zdravíčko
Jenže
Všechno bylo jinak
K zastávce dobíhala stará paní
Za sebou zanechávajíc smyčky dechu
Když už jsme slyšeli
Promlouvat její vrásky
Docela blízko
Blizoučko
Hydraulika škodolibě zasyčela
Dveře se zavřely
A autobus odjel
Za spokojeného mlčení
Všech cestujících
Bodláčí, čtu si to potřetí a mám pořád stejně dobrý pocit. To svědčí o nadčasovosti věcičky.
Babě ujel autobus. Proč hned, že je to špatný? Třeba těch dvacet vteřin, o který vyjel autobus dřív ze zastávky, zachránilo všem ( včetně baby ) život ? Nebo třeba to zachránilo jenom babu od chřipky, kterou by jistojistě chytla od bodláčího kýchání ( i když vím, že bodlák je jistojistě slušně vychovaná a při kýchání si způsobně přidržuje před ústy bílý kapesník ) !
aleš-novák
29. 04. 2002
jiste stoji za TIP.. ale neni to tak strasne.. ani snad s timn souhlasem.. NECHCI verit..
máte pravdu, ale lidi, ujetý dopravní prostředek je ve skutečnosti spíše k smíchu než k pláči
mýlíš se Lyryku,
kritika niterně zasáhla každého z nás,
snad přišla později, snad přišla včas,
i v tichém souhlasu perlí se nesouhlas,
necítíš, Lyryku, že zní i v každém z nás?
jen prostě nikdo z nich, a vlastně nikdo z nás,
neuměl, nechtěl snad, pozvednout pro ni hlas,
stále víc sobectví prorůstá nitro našich krás
chybí nám vůle, ušlechtilost, chuť - a snad i čas ...
kolika z nás se již stalo něco obdobného - zvláště po ránu, kdy silou vůle se přinutíme k běhu a metr od tramvaje nám dveře zabouchnou ... v duši nám vztek a zlost s bezmocí pak hraje ... a cestující ani nevzdechnou ... pak mrznouce na zastávce říkám si - když vy tak, kašlu i já na vás, příště si radši sednu na zobák, než abych já se zastal vás ... a stále stejně plyne čas ... a dneska vůbec NEOMLOUVÁM sebe ani vás, za tohle mlčení, jen si tak říkám - nejsem sám, komu je tohle líto, nejsem sám, kdo mlčí a měl by mluvit ... bude tohle ten stimul, který způsobí, že jednou ... jednou promluvím?
Děkuji Bodláku, pokud tohle mělo být tvým posláním.
Miroslawek
23. 10. 2000Miroslawek
23. 10. 2000Miroslawek
23. 10. 2000Miroslawek
23. 10. 2000
něco bych k tomu napsala, ale nejlépe to stejně vyjádřil Lyryk, takže jen tiše souhlasím
Ze zcela zištného důvodu nedobíhám busy, tramy ani tuby-tedy ty vláčky co jezdí ve sklepě.
tak tak... podařilo se ti, že jsem se za sebe zastyděl, jak jsem jí ty dveře zavřel... ikdyž jsem to neudělal... nemám totiž dveře, ani autobus... ale mlčet umím skvěle
Nojo, v praye se to stava docela casto:-(
Ja sice nesouhlasim, ale taky tise, takze je to jedno:-)
Hmmm to je paradox :-((( Lidi se ještě pod vousy usmívají, že sedí uvnitř. Až jednou budou venku a zavřou se jim dveře změní názor. Jo , není nad to poučit se na vlastní kůži.
Jenže do té doby bude náš svět stále chladný a pln zavírajících se dveří před nosem
taky se jednomu nachlazenýmu přivřela noha do dveří a do příští zastávky ho táhli za sebou.
Tenkrát jsem nemohla volat o pomoc,ztratila jsem hlas...
"...příští zastávka: Místní úřad Suchdol..." ou ou, jak živě to zas vidím a slyším...
...tíha olova ukrytá v pavučině babího léta /ale Lyrik to vyjádřil líp/ :-)
jsem v úžasu, jak moc je to skvělý
koukám, že se mám ještě stále co učit
Tahle báseň je nádherná, plná intimní fantazie a navíc s krásnou a jemnou etikou nekritizuje a svádí k pochopení nejdrobnějšího zla.