Trochu popletená pohadka

Nevím jak začít............ty jo, co to plácám. No, zajímavá noc a ještě zajímavější noční z pohádky do pohádky. Odvyprávím je tady jak si vzpomenu možná ještě něco přidám:)), ale kdo hledá něhu a čeká vítězství dobra, možná bude zklamán. Takže tady jsou mé tři pohádky pro děti školního věku. To neznamená že by si je nemohli přečíst předškoláci, ale myslím si, že první věková skupina, která je schopná vnímat drsnou satiru jsou děti z prvních tříd. Už jen proto, že se teď roztrh pytel s psychickým a hlavně fyzickým zneužíváním. Proto si myslím, že bude dobré upozornit naše malé školáčky na úskalí sexuálního života.

Ve třech pohádkách (Karkulka, Kůzlátka a Perníková chaloupka), které se navzájem prolínají, najdete postavy jako Béďa Píchal (přezdívaný vlk), Klub skautek č.111 (oddíl Kůzlátek), dále zde vystupuje střelenej myslivec (a to doslova - kulka prošla hlavou a někteří říkají, že byl pomatený už předtím, takže kulka prolétla prázdným prostorem a někteří, že zešílel z toho šoku, že v hlavě nic nemá), protivná babička (no znáte to ze své rodiny), která je hrozně senilní a furt by fetovala. Postav je vícero, ale to rozvedeme až při samotné pohádce, protože sem vášnivý vypravěč a moc mě nebere představování hrdinů na začátku příběhu. Takže k věci.

Za devatero činžáky, devaterem putyk a silnic žila byla karkulka, která hrozně nesnášela starý lidi a ještě na to z vlastní rodiny. Jenže co čert nechtěl. Babička měla na krku sedmdesátiny a protože karkulka měla vysoce vyvinutý cit pro povinnosti tak si rekla: "no jednou za deset let bych jí přece mohla navštívit." Inu přichystala si košíček, do něj dala dvanáctiletou Skotskou, karton Startek, asi 8 gramů pálení, 5 Kechupů (čtěte papírů) a jednu dávku perníku. Samozřejmě nezapoměla přibalit dlouhý papírky, obcanku na sucháče a vůbec všechno nádobíčko. Do košíčku ještě přibalila závěť. Ne že by si od ní něco slibovala. Ostatně babička nadělala takovejch dluhů, že by se nestihla vykoupit ani do 15 kolene. Ale měla pěknou vilu ve švýcarsku a tam se žije těm, kdo plní závěť jen z poloviny hej. No a s košíčkem se vydala Sherwoodem (ano, hádáte správně. Je to ten co stojí před pražským Hlavním nádraží) za babičkou. No, dokážete si představit, jak vyšla karkulka kolem půlnoci vyzbrojená. Za pasem dva samurajské meče, jednu plynovku a v kabelce slzák. Když procházela sherwoodem, zapoměla na všechny ty zbraně už jenom z toho důvodu, že první hodinu sežrala 2 papíry a vyhulila všechen haš. Ještě se divíte, proč karkulka vyrazila o půlnoci, když měla necelý kilák na to, aby k babičce dorazila v 6 ráno? No, to přece kdyby bloudila. Tu na ní vrhnul zpoza stromu Béďa píchal. Trochu to v hospě přehnal a zvracel jak alík všude kde se dalo. Inu stalo se, že pozvracel karkulce šaty. Karkulka celá nasupená hned začala řvát: "kdo mi to vypere? Vy budete určitě pěkná socka. Kolik máte u sebe peněz?" Karkulka usuzovala podle zevní vyzáže na to, že nemá ani korunu, natož nějakou pračku. Béda se potácel na místě a pravil: "Milá slečno, nebo snad paní? Promiňte, je tady špatně vidět........měl bych pro Vás protislužbu." Karkulka se zeptala: "jakou?" Béda se náhle změnil v neodolatelného dobyvatele, kterým nepohne žádná odmítavá věta. Najednou na něm nebylo vůbec poznat, že je alkoholik a začal si rozepínat košili. Karkulka řekla: "promiňte, se sockama nepíchám, ani když to nedělám už 5 hodin." Ovšem Béda se nedal odradit a svlékal se dál. Najednou se před karkulkou objevilo svalnaté tělo urostlého blonďáka a jako hypnotizovaná se začala svlékat taky. Po krásně strávených 2 hodinách plných vášně ještě dopili víno a karkulka se celá rozzářená vydala dál. No a jelikož byla úplně na mol, tak se k babičce vlekla ještě tři hodiny. Béda, jelikož byl natrénovaný a protřelý notor, došel k babičce dřív. Proč? No Béda byl pěknej chlívák a bylo by pro něj jen polovičním vítězstvím, kdyby přeříz jen karkulku a ne její mámu, babičku nebo tchýni. No a jelikož rozzářená karkulka vyžvanila co mohla, dozvěděl se, kde babička bydlí a vydal se směrem přes Sherwood k Václavskému náměstí, kde babička bydlela. Když dorazil do baráku a do příslušného patra, zaklepal na dveře. Otevřela mu stará žena v teplákách, s propíchanými žílami a zvláštním výrazem ve tváři, který prozrazoval, že už asi tři dny nespala. Zeptala se: "Kdo jste, špatně na Vás vidím. Brejle jsem udala v zastavárně." Béda neváhal a řekl: "jsem tu kvůli odpočtu plynu." A jelikož byla babička na mol, nevšimla si, že je 5 ráno a pustila plynaře dovnitř. Béda chvíli předstíral, že dělá něco s plynoměrem a když byla babička dost blízko, skočil na ní, serval z ní šaty a poctivě jí opígloval. To, že babička umřela v půlce pohlavního aktu mu zřejmě nedošlo. Když to zjistil, uklidil babičku do skříně a chtěl zmizet rychle pryč. Jenže tu do bytu přišla karkulka. Vlk vzal babiččiny šaty a jako zběhlý transexuál začal babičku mistrovsky napodobovat. Karkulka přišla k posteli, kde náš Béda ležel a jak byla zfetovaná, tak si nevšimla, že babička je asi o 40 let mladší. "Babičko, tady máš ode mě nějaký dárečky" a začala vytahovat cigára, papíry a jiné věci, které měla pro babičku připravené. Když to všechno vyndala, všimla si, že babička je trochu divná a začala se ptát. "Babičko, proč máte tak velké oči?" "To proto, že sem sežrala před chvílí 12 koulí" Karkulka chápavě přikývla a ptala se dál. "A proč máte tak velké uši?" no a babička (vlk) na to: "Koukám že si taky solidně sjetá co? Obzory se ti docela mlžej" Karkulka opět souhlasně přikývla, ale nedalo jí to a do třetice se zaptala: "Hele babi, mám takovej dojem, že toho ptáka mezi nohama už nevokecáš." Vlk opravdu neměl žádnou další výmluvu a jelikož to byl vlk činnu, skočil na karkulku ještě jednou. Karkulka si nestěžovala. Nač taky? A když bylo dokonáno, nechal Karkulku svému osudu a chystal se pryč. Tu se však vrátil vypatlaný myslivec z práce a když vyděl tu spoušť a našel karkulku i babičku, napral (pod vlivem třech fernetů a jedné flašky nefalšované ruské vodky)pár ran z kulovnice do našeho nebohého vlka, který vlastně chtěl pro každého to nejlepší. Vlk padl k zemi. No a jelikož myslivec nechtěl být stíhaný za vraždu a byl chirurg amatér tak tu díru v břiše zašil a počal s oživováním. Když se vlk probral, začal zdrhat. Ani se nerozloučil. Utíkal směrem zpátky k Hlaváku. Uvědomil si, že ho v Praze zná už moc lidí, sednul na vlak a jel do Brna.

No a jelikož byl při chuti, začal shánět nějaké baby. Když vylezl z nádraží, objevil se před ním hlouček skautek. No neváhal a začal je stopovat. V závěsu za nimy došel k jejich klubovně. No a jelikož skautský vedoucí dostal chuť na pivo, řekl skautkám. "Nikomu neotvírejte, dokud se pořádně neožeru a nepřijdu zpátky." Vlk využil příležitosti a když uviděl vedoucího, jak si to šine k putyce, přišel ke klubovně a začal blábolit. "Kůzlátka kůzlátka, otevřete vrátka, Váš vedoucí už je na mol." Ale skautky nebyly takový najivky a řekli: "Ale ty nejseš náš vedoucí, náš vedoucí je vykleštěnej a piští jak malá holka." Vlk začal přemýšlet. "Když budu vykleštěnej, moc si neužiju a když nebudu, tak mě zase nepustěj." Nakonec ho napadlo geniální řešení. Přišel do hospody, sednul si k už docela načatému vedoucímu, objednal pár panáků a začal s ním kecat. K tomu, aniž by si toho vedoucí všimnul, pustil diktafon. Když měl vše co potřeboval nahráno, vydal se zpět ke klubovně a zaklepal. Skautky se zase ptali: "Kdo je?" A vlk pustil diktafon: "A kterej ty seš co? S tebou už sem někdy chlastal?" No a skautky, jelikož znali svého notora vedoucího usoudili, že je opravdu na mol a otevřeli dveře. No co Vám budu povídat, vlk jich zvládnul všech dvacet. Byl to vážně kanec. A skautky? Ty se ani moc nebránili, když uviděli jaký je to fešák. No, co Vám budu povídat, trvalo to dva dny - vlkovi bylo divný, že se vedoucí nevrací. Ale skautky ho uklidnili. "Náš vedoucí je obvykle na mol za šest hodin, ale potom spí asi 3 dny přímo v putyce. Má tam už dokoce svojí postel." Béda s úlevou, že není kam spěchat, vylosoval z klobouku ještě 10 skautek, které měli to štěstí s ním spát ještě jednou a potom se vydal do města.

Zamířil do putyky a jen tak špitnul nad postelí spícího vedoucího: "Máte pěkný holky, ale když jste takhle pořád na mol, o hodně přicházíte." No a jelikož vedoucí zrovna dospával, tak se vzbudil a Béda ani neutíkal. Nějak v duchu cítil, že tři dny vyspalý oddílový vedoucí ho musí dohonit, když jeho skautky předváděli takovou gymnastiku a tak čekal na rychlý nebo hodně pomalý a krutý soud. Jenže oddíloví vedoucí pravil: "áááá, moje děvčata.......za co myslíte, že takhle nasávám. Vodím je do Perlovky, když mi dojdou peníze a dělím se s nima na půl. No a jelikož poslední ryto vyneslo hodně, tak už 14 dní nešukali. Prosili mě, škemrali, abych jim někoho přived, páč........já už toho mám dost a je to furt to samý. Tak sem vám do toho diktafonu nakecal, co jste potřeboval." Béda by měl být šťastný, že se vyhnul výprasku od skoro dvoumetrovýho svalnatýho vedoucího (Béda nemá rád férový boje, vždycky jde jen na ty o hlavu meší), ale byl to hrdej zevl. Tak ho dopálilo, že si z něj udělali lacinou kurvu, že se vrhnul na vedoucího a vymet s nim celou hospodu. Pak si upravil svý zevlácký hadry, došel důstojně na bar a zeptal se: "Kolik dělá škoda?". Vrchní ho omrk zkoumavým pohledem a řekl: "Na to byste neměl, radši zavolám policajty." Béďa ale nejen že si zašukal parádně s babičkou, ale když viděl, že je mrtvá, tak jí sebral z bytu všechny cennosti. Né že by byl Béda nějaká čórka, ale řekl si:"No když je mrtvá....takhle si baba nezašoustala určitě aspoň 25 let.....a kdyby si měla někoho najmout...." No zkrátka a jasně, Béda ty peníze vzal jako poplatek za vykonanou práci. Když mu vrchní řekl sumu 60.000,- (byly v tom i dva výherní automaty, rozflákaný židle, polomrtvá kurva, co se symbolicky připletla Bédovi pod ruku zrovna když byl v nejlepším a taky ztráta nejvychlastanějšího štamgasta - vedoucího Kůzlátek, přezdívaného jak jinak "ladič" pijan, Béda nehnul ani brvou a vysázel na stůl 70.000,-. To jako aby nevolal policajty. Vrchní civěl jak bacil do lékárny. Ale po chvilce shrábnul prachy, ani je nepočítal a jelikož to nebyl podrazák, tak žádné policajty nezavolal a dal si ještě s Bédou Skotskou whisky, hezky odleželou z dubovýho soudku a ťuknul si s Bédou na další ženský. Když Béda odcházel ze skoro rozmláceného lokálu, tak ho zastavili dvě děti kolem 12-13 let a dali se s ním do diskuze.

"Počkej člověče, rádi bysme s tebou něco probrali. Já sem Jeníček a tohle Mařenka. Koukali sme, že seš docela ve vatě. Nešel by si s náma do prima kšeftu s perníkem? Známe dodavatele, kterej dává dávku za 100. Ten dodavatel, nebo spíš dodavatelka bydlí tady kousek za městem." Bédovi se nechtělo vykládat, že teď zaplatil skoro poslední prachy za bitku v lokále. A řekl Mařence a Jeníčkovi ano jenom proto, aby přišel k bytu nebo baráčku, omrk to tam a moh se tam pozdějc vloupat. Jasně, Béda není žádná čórka, ale když jde o kažení 13-ti letých dětí perníkem, tak Béda nezná bratra. Tak šel spolu s Jeníčkem a Mařenkou asi 3 km městem, potom tři km lesem, až zabloudili. "Tady už sme jednou dneska byly. Ty vole, už to začíná. Já věděl, že to nemám šňupat takhle po ránu, to je celej den v prdeli." Ale Mařenka dostala skvělý nápad: " Tak vylez na strom Jeníčku. Baba perníkářka tady bydlí stejně široko daleko jediná a už to nemůže být daleko." No a tak Jeníček vylezl na strom a začal se rozhlížet. Jenže to byla osudová chyba. Béda skočil na čerstvě odpaněnou Mařenku a doslova jí ušukal během tří minut k smrti. Béda, když to uviděl pravil: " Kruci, já mám dneska ale štěstí." A začal nebohou Mařenku zahrabávat do listí. A Jeníčka, když slejzal ze stromu praštil nohou od židle z místní rozmlácené putyky. "Já věděl, proč si ty suvenýry z akcí beru sebou. Usmál se a vylezl na strom sám. Opravdu uviděl v dálce světlo z malé chaoupky. Inu slezl ze stromu a vydal se směrem k ní už bez Jeníčka a Mařenky. Když byl asi 100 m od chalupy, všimnul si, že baba perníkářka je přesně jeho typ.....trojky kozy, černovlasá, hezkou postavu a věk kolem 35 (to aby si Milouš přišel na svý až to bude číst:)))). No co Vám budu povídat. Béda (vlk) začal slintat a už přemýšlel jak na ní. Tohle nebylo sousto jako 13-ti letý puberťačky nebo 70-ti letý důchodkyně. U sebe měl ještě posledních 5000 a perníkovou plantáž vždycky chtěl. Inu pořídil si oblek z vetešnictví, k tomu košili, na rukou hodinky a v ruce 35 růží a kráčel k chaloupce. "Dobrý den" řekl Béda u chaloupky. "Už týden Vás tajně obdivuju zpoza tamtoho stromu" "Ještě jste se nepředstavil." řekla s krásným úsměvem perníkářka. A Béda hned spustil: "jsem Béďa Píchal...../jakmile dořekl svoje celé pravé jméno, zarazil se. Takhle se ještě před nikým nepředstavil. Vždycky je Béda a když po něm někdo chtěl příjmení tak řekl Dobyvatel. A teď najednou místo pseudonimu řekl svoje celé své jméno popravdě/" Bédovi to chvíli vrtalo hlavou, ale pak opět sebevědomě pokračoval: "Víte, to jméno o mě neříká moc pravdy. Nemám ho rád." a černovláska řekla: "Ale to je škoda. To víte, samotná žena v lese je vděčná za každého nadrženého turistu, co sem zabloudí..." Béda zpozorněl. "To ovšem mění situaci" řekl "Upřímě, myslel jsem, že jste žena, kterou urazí hned první věta o sexu." "To máte pravdu, musím o něm začít mluvit sama, takže jste udělal dobře. Nechcete kafíčko? Rum? Čaj? Vodku? Nebo snad pravej pardubickej perník?" Béda se neostýchal a řekl: "Pardubický perník já obzvlášť rád"A nasadil balící úsměv, který by prokoukli všechny ženský, ale jelikož perníkářka měla svoje zájmy, bylo jí to jedno a spustila: "Víte, už dlouho někoho hledám. Nebude vám vadit, když si vás vyzkouším? Jestli se mnou budete týden a z toho každý den mě budete milovat alespoň 4 hodiny, tak si Vás vezmu. Chcete přeci získat perníkovou plantáž? Potom už nebudete muset dělat nic. Jen ležet a milovat mě každý den 4 hodiny a ládovat se perníkem jak se Vám zlíbí. Už jsem si zvykla na to, že co si neudělám, to nemám." Bédu takhle přímý dotaz zaskočil. Ale z počáteční nervozity se vyklubala vidina snadného života. Souhlasil. A je pravda, že se snažil. Jednou se s černovláskou miloval jen tři hodiny, ale to mu odpustila, když druhý den zvládnul návdavkem hodin 6. A tak se stalo, že Béda, největší pražský zevlák a chlívák se usadil v Brně s jednou ženou a že sex (alespoň ten hromadný) vyměnil za perníkovou karieru. Jo, to se pak špatně zdrhá od rozdělané práce. Nutno podotknout, že baba měla vzádu v chaloupce SM salón a vyklubala se z ní pěkná dračice. Ale to už bylo Bédovi jedno. Měl perník a z lesa a z babina obětí už se nikdy nedostal.

No a to je konec pohádky. Co dát za poučení? Dělejte si co chcete lidi, ale nikdy se nežeňte a už vůbec ne s Perníkářkou od Brna. A bude nějaký pokračování? No, možná, ale jak asi tušíte, bude to volný pokračování, protože z tohodle by se chudák Béďa asi nedostal. Vezmu to možná jako králíky z klobouku. Zase od Hlaváku :).