Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDéšť
19. 10. 2000
1
0
1923
Autor
JiKo
Dívám se matným oknem skrz kapky deště
listy na slunce čekajíc, zmoklé jsou ještě
vítr češe koruny stromů, nový háv jim dává
na svůj díl přídělu vláhy čeká i tráva.
Venku kapky deště po oknech stékají
k zemi jdou, očekávaje smrt však nenaříkají
vědí že věčný koloběh je vrátí zpět coby mraky
budou zas plout oblohou spolu s ptáky.
Zárukou jest slunce zlaté, naše hvězda
Tak už probuďte se! Nic se vám nezdá
déšť skončil, poslední kapky na zem dopadly
skončily životadárného deště jarní přívaly.
au_ten_tyk
26. 10. 2000
*Déšť: na můj vkus strašně nepřehledný verše ... příliš dlouhý a ztrácí se v nich pak rytmus a smysl ... ale tématicky pjekné ..
Vií, souhlas----
alinko: já zas miluju zamlžený rána, krásný ženský oči, Její ruce, zpěv ptáků navečer, opilou chůzi zhasnutým mětem, Písmáčka (mocmocmoc) a ... vůbec všechny vás tady
Mirdo: spíš do oucha, nee?o)
m.
Miracleion
23. 10. 2000
Hm... Poslední strofa mi připomíná nepovedené básničky ze školní čítanky...
JiKo, žížala má jen jednu nohu, ale chybí jí topořící tělíska ;-))) Mrzák! ... nebo mrazák? ;-)
mě to přijde dost slabý... nemůžu si pomoct... asi jsem byl příliš zhejčkán
JiKo: náladou se mi to moc líbí, ale jinak mi tam něco drhne
suva: miluju Sudka, miluju Tarkovského,...
Miroslawek
19. 10. 2000
Celkem hezká dešťovka ;-) Poměrně dobře napsaná.
Jen bych udělal malinkatou úpravu: Tak už SE probuďte!
A dopadly-přívaly je trochu slabší rým.
Dívám se přes to matné deštěm máčené sklo a je to jako fotografie od Sudka.
To bude těmi jarními přívaly deště. Nebo Tarkovského film Zrcadlo, to mi připomíná tvoje básnička ještě víc, ale tam crčela
voda i ze stěn. Já mám déšť moc ráda.
Vonku práve prší a spoločne s Tvojou básňou to všetko lahodí mojej osobe...Nádherne to rozihralo moju predstavivosť...
ufo to není o živlu jako o povodni ale o melancholii deště. Představ si takové pomalé mrholení. Pomalu můžeš sledovat kapku po kapce. Padají všechny k zemi. kap kap kap..Asfalt tmavne stává se puntíkatým.. a nakonec se loužičky slévají a přes sklo je čím dál tím míň vidět .. a pak vyjde slunce a rozjasní se ... a nám je teplo po duši .... END
VIO no jo jak mi to mohlo uniknout? To jsou ty moje verze :-) Tak žížala díš?:-)) Jestli pak víš jak se pozná kde má žížala hlavu (a jestli víš, tak hádej kde má nohy :-) )