Mému muži s láskou XII

Tak už nám zase připaluje

a slunce velí tělo odhalit

aspoň, když pleju na zahrádce

totiž fotbalovém hřišti!

Prý na procházce příští

opálení pěkné musím mít

Že s tvarohem třetí generace

se před druhými špatně vytahuje.

Už nemá brýle, což je v háji

kila navíc teď před ním neutajím.

Ti jeho vypečení kamarádi

mě stejně nemaj´ rádi, hadi...

Na oběd, když přijdou, všechno snědí

klidně by děti nechali mi hlady

Na mně jim ale pořád něco vadí

- jak můj muž „dopad“ nejlíp „vědí“

Zítra jim ale vytřem zraky

Až naši milí tulit se zas budou

k láhvi

na písečné blízké pláži

třeba začnou věřit na zázraky

(nebo že si více nahli)

a nudou zívat budou stěží

(jsme ženy činu se smyslem pro recesi)

až uvidí

jak v Evině něžném rouše

k nim jejich drahé polovičky běží...

Možná budou chtít zas obnovit  

                         čarodějnické procesy…