řeka má svůj pevný směr

řeka u našich nohou
má svůj pevný směr
sedíme na stejném břehu
na jedné straně zdi

parníky připlouvají, odplouvají
jednotlivé melodie se mísí
a vlny nesou tam a zpět
odlesky světel

výbuchy nemusí ústit do pouští
(rozbíjí narychlo stavěné
a touží po hloubkách)
- něco usazeného nás opouští
a něco na světle zespodu
pomalu klíčí

pár schodů dolů
odmykám
(co víme o klíči?
- jen to, že pouští nás dál)
předsíň je místo k vyzutí
holé paty letokruhy kreslí
kolem středů našich životů
- klíč hluboko schovaný
probouzí ruce a vybírá
loď, která nemíjí
která z letokruhů vyrůstá
a my ji vylupujem z oblostí
kmene

něco u pramene řeky
nutí nás proti proudu
plout zpět
- něco těžkého zvednout z pramene
bolí to
ale
řeka má svůj pevný směr