Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStrom
19. 10. 2000
0
0
1616
Autor
Barka
Jak jedinec mezi davem,
jak člověk, který se zapomněl pohnout,
stál tam sám a plakal.
Kolem něj byla jen tma,
že by se bál?
Ne, stromy se nebojí,
možná pláčou, možná se smějí,
ale jsou chytřejší než my.
Mluvím, poslouchají,
mluví,poslouchám,
no....myslíte, že to umí hodně lidí?
*Strom: mylím že strom je buddha, nic neztrácía nic nezískává v každém okamžiku, je nestranný a všestranný, tichý a přeci nejhlučnější na zemi ... miluju stromy hrozně moc ... díky Ti za tohle dílko, vážně
m.
nemohl blíž k milované, to kolena mu zdřevěněli. Stál a plakal. Sadaf-topím kůrou, --vím kruté
Miracleion
23. 10. 2000
Vetsina lidi by do toho stromu musela narazit a stejne by to byla jenom jednostrana a dosti neslusna 'konverzace':-)))))
Prirovnanie so stromami sa mi páči, aj na mňa pôsobia tak múdro...no utiekať sa môžeš aj k ľuďom, nielen ku krásnym stromom...:o)
Pekné...
Ne, Barko, mnoho lidí to dnes již neumí...
Někdy je to dobře, někdy špatně, nicméně bývaly doby, kdy to umělo lidí hodně...
P.S. Zkus někdy přiložit dlaň na kůru stromu....