Nad mojí hlavou

Poblíž, všude kolem, se shromažďují andělé,
s žiletkami nad mojí hlavou..
Můj strach roste a kapky krve tančí v prostoru mého vězení,
v temném území mé hlavy..
Ukončím hru tvým jménem...
Spěchající ostří nejsladší bolesti naplní pohár dlaní,
jsem pád a nikdy se nezvednu..
Když jsem létal cítil jsem alespoň jak hluboká je moje bolest,
nekonečně osamělý tanec v měsíčním svitu..
nekonečné OSAMĚLÉ tančení napříč nocí,
otáčení a chvění, začátek konce..
přál bych si abych mohl tančit navěky nocí,
v zapomenuté naději, nedotčených snech, nekonečně šťastném neštěstí...
poslední vydání a konec...
Nikdo nezvedne oči vzhůru...

---