Pro smutné oči andělů

pěkná volba slov...T.

sadaf: no, malem jsi me zvyklal ,o))

Tuhle mi kdosi povídal,že by nejraději nežil,tak mu říkám,skoč si na Nuselák,to prej nejni špatnej nápad,dí,a já jenom upřesnil,že raději z Nuseláku a pak jsem ho potkal po týdnu a vece,víš,když jsem tak koukal dolů,přišlo mi,že mám chuť na pivo a že si teda jedno pudu dát a pak si pudu zaskákat,teda jenom jednou,no a tak sem šel na to pivo a po tom prvnim sem dostal chuť na druhý a při třetim přišla ona a jediný místo bylo u mě a tak si přisedla a dali sme řeč a ona povídá že de právě z Nuseláku,že prej jí ta hloubka poslal na pivo a tak sme seděli a pak si dali taky kafe a potom paňáka a teď du právě od ní,my se ti milovali tři dny a zejtra máme rande,vona je bezva a....a dál jsem ho už neposlouchal,protože jsem se nemohl dívat na jeho prosluněnou tvář,polkl jsem slzy a pevným krokem vyrazil do Nuslí,tam nahoru a celou cestu (přísahám) si budu zakazovat myšlenky na pivo i když.... Díky Joreli,super věc si napsal,velice,velice inspirativní... P.S. Já už na tom Nuseláku taky byl a nedělam si z toho fakt srandu ale ten pocit vítězství sama nad sebou,ten opravdu stojí za to....

..věřte mi je to k zlosti..teď v létě umírat :)

Básnička je moc pěkná. Až to na mne zase někdy přijde tak se na ni take podivam. Stojí za to žít. Ikdyž některé věci jako nebe plné mračen věštících krupobití se nemusí na první pohled zdát pozitivní... A ještě víš co oceňuju. Tvou snahu pomoci Zkurvenemu_životu. Nebojíš se jít ze sebe a někoho poučit a pomoci mu. Přitom je vidět, že Ti pokora až tak nechybí. Snažím se být taky takový, ikdyž si tím někdy komplikuju život. Poradím a pak dostanu výtku, že jsem pyšnej a že se do všeho montuju, ale já chtěl jen pomoct. Někdy bych brečel. P.S Viděl jsi nebe nad Berlínem. Při prvních verších mi totiž napadla ta scéna, jak anděl do poslední chvíle konejší sebevraha... nakonec to sice nepomohlo, ale aspoň jsem si uvědomil něco o Boží lásce a našich rozhodnutích.

díky :)

ruby, nas o zadnem automatickem textu nikdo neucil - ty si delala nejakou special. skolu, nebo ja delal mizernou skolu (coz je pravdepodobnejsi varianta)?

my se ucili co je automaticky text, ale neucili jsme se jak muze byt krasny! tipik uz je na ceste§!

Už jsem z toho taky pěkných pár lidiček tahal......

Pro to všechno a pro mnohem víc......TIP!

Sandro: diky + vy vsichni ostatni

Díky, možná mi to někdy pomůže...

ZkurvenejŽivot: podle mne nejseš slaboch, neboť se ptáš a bojuješ se sebou (sebevražedné sklony má kde kdo, jen si je nepřipouští). ještě jeden názor si ode mne vyslechni: nemysli na to, že jsi ve srabu. Vytkni si cíl, kterého chceš dosáhnout (lepší je ale směr, kterým chceš jít, to tě pak nesvazuje, když pronikneš do podstaty problb.) a jdi si za ním. Čím šílenější, náročnější, obtížnější je to, co jsi si vybral, tím lépe a radostněji. Může to být koníček, kariéra, sport, milování, bojový umění, harmonie, pití čaje... prostě cokoliv. když se ti bude zdát, že dál to nejde, že je to příliš velké, řekni si, že NIC NENI PŔÍLIŠ VELKÉ. nemáš maturitu? no a? uděláš si ji znovu nebo zvládneš něco jiného. Ten první, nejdůležitější krok si už učinil: položil jsi si (i nám) otázku: co dál? formuloval jsi problém a to je polovice úspěchu. Nevěříš? pomůžu Ti, když budeš chtít. nejsem žádný expert na takovýhle situace, ale o životě vím své. nedávno jsme měli podnájemníka, který nám od začátku absolutně promyšleně lhal, neplatil atd. přitom se vloudil i díky mému chybnému úsudku do našeho týmu, ve kterém datlujeme počítačové hry. přivedl nejenom mě a mé přátele do velikých potíží, ale ohrozil celou partu, vnesl do ní nesnášenlivost a mistrně využil našich vlastností, abychom mu naletěli. nejdřív jsme vše viděli černě, hrozil silou, právníkama, mafií... ale potom jsme si řekli, že nám taková nula, která se stydí i za své rodiče nestojí ani za reakci na jeho vyhrožování. doslova jsme jím pohrdli a začali znovu budovat tým, který by pracoval na naprosto šílených herních projektech. dokonce jsme i prezentovali naše záměry na Invexu. přemýšlím-li nad tím, co bylo tím zlomem v našem postoji a docházím k překvapivému závěru, že jsme si řekli, že nám takový idiot nestojí za to, abychom přišli o to, co budujeme desítky měsíců: o tým, přátele, zábavu... od té doby miluji život víc, prožívám každou činnost, kterou dělám s dvojnásobnou intezitou. přišel jsem už o hodně, ale tím víc získal a "za každý okamžik, kdy šťastný jsem" děkuji. život je takovým, jak na něj hledíš. ber věci s nadhledem a tvé problémy, které ostatně potkávají každého z nás, budou mít řešení. PS: díky za tip ,o))

ANO

Jorele, jak jsi chtěl.

K tomu mýmu skákání a tak : Jednou, nebo dvakrát už jsem byl téměř tam za řekou...vždycky se přede mnou ale objevila tvář, co jsem ji miloval a řekl jsem si "Pro ni stojí za to žít!" V té chvíli, kdy jseš téměř tam se ti nic jiného, než to, co je pro tebe SKUTEČNĚnejvíc, nezjeví. Teď jsem zase vyrovnanej, ale chlast a jiný blbosti ze mne občas dělají totální trosku. Jsem prostě slaboch, co se nedokáže vyrovnat s porážkou sebe sama. Jen tak mimochodem : TIP...

pro ty co čtou i mezi řádky život byl i je tak krátký

dost dobrý, jen na mě moc andělů, skrzsrdceostnů a podobných rekvizit... i tak za námět a obsah tip

(*) to budu muset číst častěji

Opožděné típ

Jen vydechnu... TIPík ... velmi dobře napsáno pro toho, který to potřebuje pro osten v srdci jež proklál Tvoji pýchu pro vlahý dotek ruky po němž máš převeliký hlad nebo moc Ti schází...

A ještě mnohem víc nám skrývá svět..najděme to!!!! TýAjPí

děkuji, živote! TIP*!

Bez dechu souhlasím a ještě líbí, ale přesto říkám: Kdo chce skočit, ať klidně skočí.

malá technicky redaktorská 1. sloka pro dotek lásky asi, že? Jinak s JiKem, kdo hledá, najde, jen aby měl na to hledání sílu a aby mu zbyl ten někdy dost rozhodující čas.