Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePak jsi přišel ty
20. 10. 2000
4
0
1717
Autor
Em
Nebyla jsem nic
Fragment nesložené mozaiky
Kolem mne se rozprostírala
Divná tma opuštěnosti
Pak jsi přišel ty
Dals mi chuť žít
Dals mi chuť milovat
Pak...
Zůstala jen chuť zemřít
Zapomenout
Nejde to...
bolest…tak věrný společník. Prosím, zvedni hlavu a podívej se na nebe…on není jedinný, i když se Ti to teď možná zdá…
Nazdárek lidi, díky za TIPy, jen bych přece jen měla upozornit na to, že přestože moje pocity byly 100 % nefalšované, přece jen jde o "poezii" a není proto třeba mi vysvětlovat, že jsou i jiné krásy na světě, nežli ON :-), ale kde jinde má člověk právo si zapřehánět, než v poezii?? Faktem ale zůstává, že NEZAPOMENU.... ať už to znamená cokoliv...
Fragment nesložené mozaiky!!!¨
Jednoduché, ale výtečné a výřečné.
Působí to na mě silně.
TIPík
A... to jsem zapomněl... nikdy nemůžeš obětovat lásce všechno. I bez ní něco znamenáš a máš svou cenu.
Vždycky někdo musí něco obětovat.
Rychlý a ták obsažný. Leč objevila jsem něco nového?
příliš moc tomu rozumím a příliš moc právě dnes
je to ten strach Aztéků z toho, že slunce jednou zapadne navždy