Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZOO 131104 - díl třetí
Autor
JiKo
V restauraci
Přes značku na dveřích hostince a našeho psa s puntikama a vlka, jsme na zahrádce před hospodou zůstat nechtěli. Návrh uvázat je u kaštanu neprošel. Slunečníky na zahrádce již byly složené a tak hrozilo že tma spadne přímo na naše hlavy. A protože nikdy bez ochrany, vyslali jsme dvě sličné diplomatky dovnitř. Nevím co přesně vyřizovaly s hostinským, protože po našev příchodu se mu znatelně svěsily koutky při pohledu na čtyřnohou a jinou zvěřinu.
Aby na nás nemuseli štamgasti civět, zahnal nás pán v černém saku do odděleného salůnu.
Z jedné strany VIP salonku okno a z druhé kroj. Jak jsme se později trochu s problémy shodli, byl to kroj sokolský. Výborně, další zvíře na naší ZOO výpravě. Pohodlně jsme se usadili a začli objednávat. Čaj a pivo byla pri mě výborná kombinace. Čaj zahřívá, pivo chutná. Sokolský duch prostoupil místnost, vlastně ani né tak sokolský jako skautský. Ernest_gaskin zatím seděl na suchu (a nemluvím o suché židli, ty byly v té hospodě standardem), zjistil to vrchní, když se nemohl dopočítat objednávek. Skaut má udělat denně jeden dobrý skutek říkám si jako bývalý Pionýr. Jeden čaj pro Gaskina prosím!, objednávám a těším se do nebe.
Zleva Swandrow, zprava Sk8rgirl. Jako růže mezi trním libuju si, ovšem raději potichu aby něco nepřilétlo. První kolo bylo moje, ale druhé už ne. Sklíčeně dodám, že jsem dostal facku zprava. Nikoliv za ohmatávání ale za logopedickou vadu a navíc v cizím jazyce. Zaboha jsem nemohl správně vyslovit název skupiny Linkin Park až jsem schválně chtěl. LinkinK znělo mé K stále dokola. Poslední pokus zněl: "LinkinK-Plác". Ta byla zatvrdím se? Ne naštěstí sem chlap, ale až budu psát esej o výletu nezapomenu zmínit nevyrovnanost 15tileté duše (pozn. redakce: tato pasáž je zde umístěna aby se sk8rholka aspoň trochu zastyděla).
Doprava se tedy raději neotáčím, stejně je tam poblíž Pišta a Jablkům, oba hezčí než já, ať se dvoří oni. Vlevo, jaká krása, utopená Labuťa. První piersovaná holka z kerý sem neměl strach a přišla mi i sympatíco. Večer pokročil a na rozdíl od Pozorovatele a Pana Petra kteří stále StvNovi házeli kvítek do píva, já vplétám Swandrow žlutou růži do kštice. Zkoušeli jste někdy dělat uzly na vlasech? Normálně to nejde, ale naštěstí Praha zahulená hospoda a pár piv a Taft drží. I růže držela. Swan se tváří stále kysele. Co naplat okurko, musím na WC. Jdeme s Hrošicí těhotnou. Zapínám stopky, ale je mi to prd platné. Hrošice se vrací ze záchoda ve stejném čase jako já. Rozvíjím tedy úvahu, že kdyby všechny ženy ch...konaly potřebu tak rychle jako Hrochová. Rázem by byl konec s frontami na dámská WC. Jak to mohla tak rychle míním dál a tipuju že nemá pod šatama kalhotky. Bohužel nemám dost odvahy a tak nápad zakopnout a upadnout na zem odkládám na potom. Cestou zpět si všímám starého gramofonu na kliku, který vyzývavě ležel na skříňce. Nápad! Mezi ohmatanými deskami nalézám mého oblíbence Majkla Jacksona a natahuji klikou stařičký aparát. Vyzývám Swan k tanci. Číšník trochu trne, nechce přijít o své desky, ale vida naše labutí jezero na parketu jihne a odchází pro další pivo. Vlaji za Swandrow, růže vlaje za Swandrow, začíná se mi točit místnost. "...whusbéd", zakončil Majkl svůj song a Swan viditelně pookřála.
Mezi deskami našla koRn. Ta hudba jí hezky ladí k mykině. koRn...uuuáááá probudily se v nás šelmy (konečně ZOO) a tak poskakujeme na parketu. Do temných rytmů se náhle potápějí i ostatní. První vstává Pupitel, vykasává si triko a trsá s námi. Sranda, ale jde mu to. Postupně se přidávají ostatní StvN, Vespa, Hruškoň, podupává i Hrošice a tak za chvíli je na parketu 12 těl, jeden pes a vlk. Jsme dobrej kotel, dokonce přeřváváme i místní štamgasty, kteří mají svou velkoplošnou TV na max. Je nám dobře.
Náhle deska dohrává, nojo je to jen Single Play. Kolem se rozhostilo děsivé ticho. Čumíme na sebe jak dementi, ti méně odvážní se vytrácejí zpět ke stolu. Ti odvážnější se vytrácejí po chvíli ke stolu a pivu.
No a pak jsme ještě pár piv vypili, takže si už nic nepamatuju. Né že bych si pamatoval tohle, ale vím, že se to stalo.