K.H.M

Touláš se mým krajem, básníku,

tak sám, kolem otcovraždy pomníku.

Chtěl bys všechny mýty prožít

a zatím nevíš, kde dnes hlavu složíš.

V Hiršberku červenec se srpnem se láme,

zadumán prohlížíš si lesy, hory známé.

Miluješ Prahu, však zde jsi svůj,

dálka je domov- můj i tvůj.

Mluvíme o tobě- s Šaldou a Sabinou,

myslíme na duši tak hříšně nevinnou,

na duši, která když tělo zhyne

s modrými dálkami v jedno splyne.

Já ač žiji, přec s nimi jedno jsem,

a vím, že jednou splní se mi dávný sen

a nejen duch i tělo spočine

ve všech mých tajných tužeb otčině.