Poetická Čína

Osoby a obsazení:

On: básník, štvanec, filozof životem otlučený

Ona: básnířka,  krásné a jemné, duchovní stvoření

Nůž: ostrý, břitký společník

Prvé jednání:

On: vezme čisté prkénko a ostrý nůž.

Ona: šmejdí ve skříni. (jako myš)

On: trpí a přihlíží, z ledničky vytáhne balíček prsních řízků (z kořwete)

Ona: našla koření do perníku, indické pálivé koření, sladkou sojovou omáčku, rozinky (velký jak kráva), z ledničky vyšmejdí zbytek hořčice (snýkynk milášku),

Nůž: kreativně krájí kousky velikosti nehte na palci dospělého muže (tzv. akčně-gastrální kubismus)

Ona: obdivuje nakrájené kostky (hahaha)

On: nakrájené kousky transportuje z prkénka do misky. „Viktore odpusť“

Ona:  „KAŽDÁ POTŘEBUJEM SVÉHO VIKTORA PRO SVÉ BLUDIŠTĚ,  můžeme tam dát trochu červeného vína?“

On: „Kolik?“ – leje (vevnitř i venku)

Ona: „Pocaď“

On: vysype sáček buráků (na pokrájené kousky kořwete) a přidá česnek

Ona: přidá koření a olej, hňácá budoucí žvanec.

(Kořwe se zvolna mění na kuřwe, nikdy nevíte kdo zvoní a kdo nezvoní)

Po několika hodinách se vrátí z fakultativního výletu do České Lípy a nechají hmotu i sebe uležet; po dostatečném uležení naložené kuřwe vloží na rozpálený olej, přidají cibuli (ještě před kuřwetem) a taky papriku. Mrkef nepřidají („králíček nemá po zmrzlině“ usmívá se ONA), rychle osmaží – zprudka – a ještě podlejí vínem, podusí krátce a podávají s rýží v kari povařenou.

Výsledek:

 žlutě fialový, prudce jedlý.