Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se- Stromy -
Autor
Tristram
- Stromy -
Svět je jedna velká hra,
otřepaná fráze co zná každé malé dítě.
Jsem v ní jako herec na záskok, mluvím cizí řečí.
Mám svá tajemství, která nikomu nikdy neprozradím.
Jaký vlastně jsem si musí poskládat z útržků které zanechávám.
A na podlaze zbývá kniha nápovědy.
Sama.
Bez dvou not.
Sám vlastně nevím,
…
*-Co si myslím, moje sny, musí hádat jen z malých indicií.
Touha převlečená za provázek,
uzlík co se věší na památku.
Odevzdanost?
Ráda vidí smích a děti..
Slov se nedostává.
Nejsem průhledný, obraz kostky, lomeného světla, dvě nedopité číše,
Převržená sklenka octa ..
Když říkám, že se rozdávám, tak se skrývám.
Rádoby duchaplná slova pospojoval do vět a pak čekal..
Jiná strana popelavých kvítků.
Na hladině plovou kry a zem je z ocele.
Křičet nechce, ale bolest převršila
…
Zapomněl si přečíst noviny.
Hleděl jsem a zíral do hladiny, lesknoucí se třpytky v hlubinách. Věřil, že se nedostane na strach. Zbývala dvě slova.
Nic už neřekla ..
Rozházel jsem po obloze mraky, doufal jsem, že si všimnete. Poslouchal jsem, jestli ptáci něco tuší, viděli nás, ale nic mi neřekli. Povídali něco o tom, že je všechno jinak, život skočil, přeskočil z ničeho nic patnáct stran. Zbytek nechal na nás, jak se chceme chovat, *
Zbytek nechal na nás, jak se chceme chovat … přestaň opisovat.
Věřila těm plánům z neurčita?
Povídali dlouho do noci. Svíčka hořela, nic neslíbila. Nikdo nerušil. Bubnování neustalo. Svět ponořil se do tmy, lesy zčernaly. Tiché mručení prozradilo motorové pily.
Padaly tiše, jen tak mimochodem…
Nechtěla jim prozradit své plány, ale nemlčela ráda. Ale nemlčela z donucení. Povídala o květinách, o třech letech, loukách plných květin… pak se zamyslela a šla pryč.
Nikdy si nevzpomněli, proč se nevrátila ..
Viděla je kdysi a teď jako by je znala, když je oslovila, báli se.
Měla touhu, do písku jí psala.
Přišla vánice ..
Na co myslíš?
Zdivočelá srna. Včela? Silnice..
Když ji odhrabali, sníh jí plnil oči. Viděla je. Krásnější než jindy. Neplakala. Oni chtěli..
Skončili s povídáním, chtěli si říct víc, ale, .. prý až jindy. Černá hodinka bez svíček.
Kaňka na posledním řádku. Na poslední stránce škrábanec. Tečka, která chybí na začátku.
Báli se..