Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProcitnutí
23. 10. 2000
2
0
2758
Autor
bobotic
Poznání pálí.
Do zítřku dnešek se vnořil
odhaliv prázdno, kterým je teď
cosi ve mě, uvnitř, zbořil
a zmizel, když řekl jsem: veď
Najdu snad víc, když zavřu oči?
To tebe se táži v plynutí chvil
Jaký to chlad, kam vezeš mě kočí?
Jsi čas, že víš, proč jsem tu žil!
Nač mlčíš?
Bojíš se snad, že v bolesti zradím
že nesnesu zoufalství, tvůj věčný žal
je to mou hrdostí, to tou ti vadím
nebo snad chceš, abych sám se s tím rval?
Proč,
mě si vyhnal z ticha nevědomí
do pustin vědění, absurdních vět
jen jediný ústup ten navždy mě zlomí
smuten vycházím poznávat svět.
Jano
to je nádherné.
Bojím se bojím otevřít oči
bojím se bojím a dnes už i spánku
za polibek, do copánků?
L Estartit? 2,5 měsíce, věčnost či den? Vzpomínky v sekundě přelétnuté... nezabolí když zapomenu
Zkusili jste si to někdo přečíst nahlas? Má to úžasnou dynamiku. Už dlouho jsem nedala takhle jasný TIP.
Ale poznávat svět je přeci tak hezké. Určitě když nejsi sám,
a to Ty nejsi :c) Taky se mi líbíš, i když si nemůžu pomoci od
dojmu, že píšeš s nějakou bolestí. Doufám, že je to jen dojem.
Líbíš se mi.
Budu tě číst.
Jsi přemýšlivý, chtivý....jsi jaký jsi a jsi takový, že mě se to líbí.
Takže PIŠ a piš :-).