Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

je logické

03. 12. 2004
4
0
1684
Autor
smokrew_b8ie

šťastné a veselé_!

V kalkulačce je realita, v krabičkách zas žijí lidé.

V kalkulačce je realita stačí zmáčknout rovná se, pak nulu.

Žijeme v krabičkách od sirek, můžem si pískat, můžem se smát do zrcadel na hranaté obličeje.

A můžem vlastně cokoli, ale nic z toho se mi zrovna nechce.

Stačí zmáčknout rovná se.

o čem můžeš mlčet, projít Mahenovo divadlo plné měšťáků. Nebo potkat zuřivé technologické postupy.

Čumět hodiny do tváře živoucí biologii, ignorovat provokace charismatického vůdce operního představení.

Dát jízdenku průvodčímu a zase si ji vzít. Tři kupy hnoje nevývratných dogmat.

Usměvavé pravdivé koblihy plné marmelády.

A co je v krabičkách?, teda kromě sirek?

Nic, než sirky, klonovaní vojáčci.

Šachovnici omezili pravidly a má klid, figurkám se to sice nějak moc nelíbí, ale mlčí, a mají klid.

Pořád se navzájem mlátí, ale jinak než přebyteční tvorové okouzlení vlastní blbostí.

Do šedých mraků fouká.

Z rozšláplé kalkulačky kape logika a v prázdné lahvi se tetelí pět seschlých muších tělíček a papír od bonbonu, docela maličký.

Teď raději někam pudem, ale nebudeme se vracet stejnou cestou. Začneme si zvykat a když bude potřeba můžem si říkat:

„Tam dole pod mosty, v průvanech tunelů, mezi stromy lesa. Mezi planetami, zdá se být vždycky dost světla.“

A zvlášť teď o vánocích kdy je všechno to světlo níž a svítí jakoby ze spod.

A v kalkulačce lze zmáčknout pořád jakékoli číslo, lidé v krabičkách jsou šťastní a cpou si do oken spousty blikajících barviček,

věší je i na smrčky, věší se na hrušky. Tím spíš o vánocích.

V kalkulačce lze zmáčknout jakékoli číslo, pak nulu a čím větší nesmysl, tím je výsledek přesnější.

Počkej, budeš mít radost. Uvidíš spoustu znaků i nulu!

Pak je posbíráme do igelitky, stihneš to? Když bude hůř, začneme si zvykat. Chtěli by tě proměnit v mravence.

Ozvěna stojících kroků, už nikam nejdu, vyhodím dopisy a bouchnu do stolu.

V kalkulačce je realita, v krabičkách zas žijí lidé.

Počkám tak pět minut, než si pro mě přijdou.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru