Tradice pod vánočním stromečkem

       Evoluce ani revoluce se zastavit nedají. Staří si vždy myslí, že byli lepší než mladí a že jejich děti utíkají od tradicemi zdobeného rodinného krbu. Je pravda, že tradiční obyčeje pomalu zanikají, ale tvoří se i nové, jestli je tak můžeme nazvat. Příkladem nám můžou být Adventní koncerty České televize v neděli odpoledne. Během jejich vysílání sedí naše rodina okolo adventního věnce a ochutnáváme čerstvě upečené cukroví. Na druhou stranu je vánoční stromeček, hezká to věc, výmyslem několika mála minulých stovek let. Po návštěvě v muzeu vím, že taky nejdříve visel vzhůru nohama. Ale alespoň bylo pod ním více místa na dárky, což by jistě v dnešní době ekonomických recesí Santa uvítal.

        Jak ale může taková krásná tradice jako je vánoční kapr zaniknou? Jednoduše. Jednou jsem v rádiu slyšel hezkou historku: „Od té doby, co jsem málem celou rodinu otrávila vánočním kaprem, se každoročně těšíme na kuřecí řízky.“ Nechci spekulovat, jak bylo výsledku dosaženo, ale naše krajina vyniká kromě spousty rybníků i spoustou chemického odpadu. Vezměme to historicky, zatímco se Jakub Krčín zasloužil o výstavbu rybníků pro kapříky, dali si pánové se srpem a kladivem plán, že by se měly kapříci barvit. A tak postavili nebezpečné chemičky a špatně se starali o ekologii. A aby byl plán splněn na více než sto dvacet pět procent, usnesli se zemědělci, že ryby musí z něčeho růst, a tak začali všechno a všude hnojit. Plán je opravdu splněn. Někteří kapři nyní nemají šupiny a snad proto se prodávají s příplatkem. Jestli tedy někdo hodí do rybníku ocelový sud s chemikálií a otráví nám kapry, budeme mít po této hezké tradici. Zvláštní případ je přehradní nádrž Orlík, tam se sudy házet smí, ale pouze pokud obsahují podnikatele, z hygienických důvodů zabaleného do černého igeliťáku.

        Sice nevím, jaký má tento rádoby fejeton smysl, doufám však, že jste ho dočetli až sem. Přeji vám hezké Vánoce, chutného kapra a hodně dárků.