Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚděl
24. 10. 2000
2
0
2420
Autor
Adelan
Není to zrovna čerstvé, ale ono je to tak pořád dokola...
Čas protéká mi mezi prsty
den po dni přežívám
bojím se až přijde
nevyhnutelně a jistě
vkrade se
tiše obklopí mě
tmavá noc...
Už vidím ty kontury
jak vystupují z temnot
má zahubená přání
snílků marné naděje
rozfoukané sny
mimozemské představy o bytí...
noc po noci obcházejí kolem
s výmluvnými gesty
není kam se schovat
odevzdaně bdím
bez námahy odezírám
že nepřeleju moře
vítr nechytím
vodopády nespoutám...
že jen jediný svět
je tu pro mě
jediný život
a v něm
snad jen
příliš krátké okamžiky štěstí...
Miracleion
30. 10. 2000
Adelan, je to ze života. A moc ti přeji, ať těch krátkých okamžiků štěstí zažiješ dost a dost. A některé ať nejsou zase až tak krátké.
A je to TIP
:o) zvláštní ... jedna blbůstka co mám rozdělanou začíná:
Život mezi prsty utíká
o špičky bot se tříští
asi je to opravdu pořád dokola :o)
To je zase depkoidní ... Ale právě pro ty střípky štěstí žijem!!! Nikdo nežije trvale ve štěstí jinak bysme si to neuvědomovali. Asi vím o čem to je ... věř že budou další