Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVesmírně - depresivně - uplakaná balada
08. 12. 2004
0
0
1333
Autor
Keira
Věnováno Jitce
Černá díra, světlem požehnaná
z nesmírných vesmírů
na víčka kreslí ti modlitbu světů
zaplétá tvou víru.
Spíš a pláčeš a pláčeš a spíš
naposledy spolu
násilná smrt z rukou nočních můr
stahuje tě dolů.
Nevíš jak se bránit, jsi jen bezbranná
kráska bez zvířete
choulíš se pod dotyky měsíčních moří
prosím, odejděte!
Všechno čemus věřila, všechno cos kdy měla
teď obrací se v prach
chvěješ se celá, však také chvěje se ti
slza na řasách.
Díky, ten verš, který jsi zmiňoval, mi taky trochu nesedí, ale nenapadlo mě v tu chvíli nic lepšího... Je to už totiž trošku starší dílko, no.
No! Tohle je hodně dobrý. Ještě bych k tomu měl pár výhrad jako vesmírů x tvou víru - tam trochu kulhá rytmika. Sem tam lehce klišé...ale jinak parádní věc a dávám tip + nejoblíbenější.