Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Osamělá

12. 12. 2004
0
0
1122
Autor
Keira

Kráčí sama temnou nocí

a proklíná jeho jméno

že ji nechal bez pomoci

krvácející.

 

Kráčí sama temnou nocí

a proklíná jeho jméno

byla loutka v jeho moci

nechápající.

 

Kráčí sama, tmou obestřena

plná zklamání a zlosti

kráčí sama, malá žena

co už není dívkou.

 

Kráčí sama, tmou obestřena

plná zklamání a zlosti

krásná dívka, mořská pěna

co ještě není ženou.

 

Kráčí sama, moc se bojí

černých stínů, nočních stvůr

potom už jen ve tmě stojí

třese se celá.

 

Stojí sama, sílu nemá

už se ani pohnout

malá žena, mořská pěna

dívka bezradná.

 

Stojí sama, sílu nemá

tak ji najde ráno

mořská pěna, malá žena

sluncem požehnaná.

 

Kráčí sama letním ránem

znovu našla život svůj

znovu je svým vlastním pánem

žije sama. Navždy. Napořád.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru