Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBloudění
Autor
Unge
Šel jsem po schodech...
nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů,
nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů,
nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů,
nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů,
„Paní, prosím vás, nevíte náhodou, ve kterým jsem patře ?“
„Sakra, chlape, já se vás ale lekla ! To nemůžete zaklepat ?“
„Bylo votevříno, tak sem vlez dovnitř. Co to dáváte do toho pytle, paní ?“
„Brambory. Copak ste nikdy neviděl brambory ?“
„To jo, ale nikdy ne v takovýhle tmě !“
„Však jste taky ve sklepě, tak se nedivte !“
„Výborně ! Přesně tohle chci vědět už celý dvě hodiny...“
„A kam jste vlastně chtěl jít ?“
„Na půdu.“
„Tak to musíte jít pořád nahoru, dokud budou vůbec ňáký schody !“
„A nevymýšlíte si takhle náhodou, vy, velevážená nóbl dámo s pytlem brambor ?“