Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůza
15. 12. 2004
2
0
1563
Autor
Fungus
Právě teď,
k nohám mojim,
padá cosi,
už to vidím,
je to bílé,
ale rudé jako květ,
nemá oči,
přesto vidí,
i slyší a cítí mě,
je to tak těžké,
a vznáší se,
jak vejce křehké,
než beton pevnější,
neuznává zákony,
ale je nejpořádnější.
A je to můza.
Už ji mám.
A je to můza.
Už ji mám.
Tohleto mě dostalo, mám ráda krátké věty na konec.
Každopádně upocené a ukoptěné to není, máš mé slovo skoro čestné a skoro skautské:))) *
Augustin_Šípek
15. 12. 2004
Sice zajímavé oxymorony, ale jinak je to naprosto nečitelné. Chybí tomu lehkost a vtip, je to upocené a ukoptěné. Určitě dalo práci vymyslet to všechno, ale v konečném součtu je to prostě nuda. Pokud si představím báseň o múze, budu čekat nadýchanou šlehačku a ne takhle ulepený a připálený karamel...