Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTo má za to
Autor
zhowadilec
Ta slečna, co seděla v kupé naproti mně, žmoulala v ruce mobilní telefon, jako by to bylo samo pánské přirození, čímž mě pěkně rajcovala.
Pak jí někdo zavolal. Přiložila mobilní telefonní přístroj k oušku a zašveholila: „Haló?“. V tu chvíli už mi stál šulin tak, že jsem jen trnul, kdy mi rozpáře kalhoty a vykoukne ven se také podívat na tu nádheru. Zřejmě si toho všimla, poněvadž mi sjela pohledem do rozkroku, načež se rošťácky usmála. Zčervenal jsem snad i na prdeli. Rezignovaně jsem pokrčil rameny a sklopil zrak k té nepřehlédnutelné bouli, co mi vyčnívala z rozkroku. Slečna dále pokračovala v nenucené konverzaci pomocí mobilního telefonního aparátu, přičemž se tu a tam přesvědčila, zda má erekce stále trvá.
Náhle jsem začal pociťovat stále intenzivnější nepříjemně příjemné mravenčení v oblasti žaludu. Cítil jsem, že co nevidět vyteču do kalhot. Nedalo se svítit – zvedl jsem se s úmyslem prchnout na toaletu a dostat ze sebe všechno vzrušení, potažmo semeno.
Ovšem právě ve chvíli, kdy jsem se zvedal k odchodu, všemožně maskujíce stan v místě poklopce, zasáhla mé naběhlé mužství ruka zrovna gestikulující telefonující slečny. Ejakuloval jsem. Semeno se mi rozlévalo po slipech a začalo pomalu prosakovat přes kalhoty. Nepopsatelné pocity rozlévaly se v mém nitru. Směsice nesmírného studu a zlosti nad onou slečnou i sebou samým.
Chvatně jsem se přesunul na Water Closet, zkráceně WC. Utřel jsem sperma ze slipů, kalhot i penisu. Slipy jsem vystlal toaletním papírem pro případ, že by se tato příhoda opakovala. Takto vybaven vydal jsem se zpět ke svému kupé.
Slečna již na mne čekala s neskonale milým úsměvem na tváři - úsměvem, který ve chvíli přešel v jízlivý smích. Se slovy: „Ale notak, snad se tolik nestalo?“, mě pohladila po vlasech a vtiskla mi něžný polibek na čelo. Tak nehorázně trapně jsem se už dlouho necítil.
Po chvilce si slečna usmyslela, že také navštíví zdejší záchod – i když jistě z cela jiného důvodu, než já. Jen, co se vytratila, prošacoval jsem jí kabelku. Z peněženky jsem zcizil pětikilo a o rtěnku jsem si narychlo otřel ještě lepkavého šuldu. To má za to, jak byla škodolibá, mrcha!