Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSrdce z oceli
16. 12. 2004
0
0
3444
Autor
Lúmenn
Po boku mužů do bitvy chodí,
po boku žen leží v posteli,
Za zimní noci pod měsíc se zrodil,
má srdce z oceli.
Nic nezahřeje ocelovou schránku,
necítí strach, lásku, bolest, žal.
Pověšené v hrudi na železném zámku,
on jediný ví, kdo mu je tam dal.
Jeho otec možná nikdy živý nebyl,
a ti co ho znali už dávno zemřeli.
Po úplňkem v lese sám sobě se zjevil,
má srdce z oceli.
Bojovník temnoty, zachránce světla,
nikdo neví kam se postaví.
Třeba spadl z nebe, třeba přišel z pekla,
kdo ho poslal na zem, to jen on sám ví.
Když tenkrát měsíc úplňkový vyšel,
všechny stíny zmizely.
Na svět jako temný přízrak přišel,
má srdce z oceli.
Bojoval v bitvách, zabíjel a pil,
neměl přátele a nikoho neměl rád.
Jednou když jediný v poli živý zbyl,
trefil se mu šíp do jeho mocných zad.
Probodl brnění a on zabit byl,
všichni o tom zvěsti slyšeli.
Vzpomínku na něj už proud času smyl,
měl srdce z oceli.
po boku žen leží v posteli,
Za zimní noci pod měsíc se zrodil,
má srdce z oceli.
Nic nezahřeje ocelovou schránku,
necítí strach, lásku, bolest, žal.
Pověšené v hrudi na železném zámku,
on jediný ví, kdo mu je tam dal.
Jeho otec možná nikdy živý nebyl,
a ti co ho znali už dávno zemřeli.
Po úplňkem v lese sám sobě se zjevil,
má srdce z oceli.
Bojovník temnoty, zachránce světla,
nikdo neví kam se postaví.
Třeba spadl z nebe, třeba přišel z pekla,
kdo ho poslal na zem, to jen on sám ví.
Když tenkrát měsíc úplňkový vyšel,
všechny stíny zmizely.
Na svět jako temný přízrak přišel,
má srdce z oceli.
Bojoval v bitvách, zabíjel a pil,
neměl přátele a nikoho neměl rád.
Jednou když jediný v poli živý zbyl,
trefil se mu šíp do jeho mocných zad.
Probodl brnění a on zabit byl,
všichni o tom zvěsti slyšeli.
Vzpomínku na něj už proud času smyl,
měl srdce z oceli.
Prostě je mým subjektivním dojmem, že toto dílko bylo ovlivněno Tolkienem (psáno ovšem stylem pseudotolkienovským, nikoliv tolkienovským - ale tím spíš ovlivněno). Na mě to z toho díla přímo čiší... :)
No netušila jsem že se kvůli ejdné nepovedené básni strhne taková debata, a ty seš už fakt otravný Přeno, tahle básnička fakt nemá z Tolkiena vůbec nic, je to čist manowarovská fantasy asociace, a jestli chceš číst básničky insp. Tolkienem tak se mrkni do mého profilu a tam jich pár najdeš
Přeno, kdybys slyšel tu písničku, tak bys tyhle řeči tady nevedl, bylo by ti to jasné...
zdravím...
Ano, vždyť vám řikám už postopadesáté - nechte to bejt. Nechte to bejt, neřešte to, nechte to plavat. Kapišto?
Elyn - asi máš pravdu.
Ježiš neřeš to, prostě mi to tak přijde. Je stokrát pravděpodobnější, že se jedná o ctitelku Tolkienovu, než o ctitelku já nevim koho, Johna Martina Smithe.
A ano, seš kopie Jaksi Taksi.
Přeno: tak nevím, proč zrovna Tolkiena... když autorka sama uvádí Manowar..:)
jo, Manowar má skvělý kytary.. nedivím se.. Znám tu písničku..
:)
Jinak souhlas s Hanee v tom, že začátek je lepší než konec...
No uznávám že konec už mi moc nevyšel, ale psala jsem to rychle, takovou asociaci na tu písničku..tak to neřešte, ale jinak díky.
Přeno: neboj vím jak se Mistrovo jméno píše, možná přehmat. A jeho obdivovatelka možná jsem, ale rozhodně se to neprojevuje v této básni
Docela jo. Ten styl... řekněme jistá "patetická poetičnost". Když jsem viděl tvůj nick, tak si řikám, a jéje, zase další tolkienist(k)a... přečtu si to, a řikám si - taky že jo... podívám se na tvůj profil, a řikám si - no sakra že jo. :)
Nevýrazné. Jednak je na první pohled vidět, že se jedná o obdivovatele/ku Tolkiena, a druhak, že kopie je nepovedená. Jinak viz tvůj profil - píše se JohN Ronald ReuEl.