Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePražský most
17. 12. 2004
0
0
1723
Autor
Lúmenn
Tohle jsem zplodila v hodině matematiky při pohledu na betlém na okně
Uspi to dítko, co sešlo z cest.
Kolébej uspávej v postýlce věků,
Stojí tu na mostě, pod nohama řeku.
Matičko, volá tě, zmrzlé a špinavé
Tiše teď usíná v kolébce houpavé,
Zažilo, toužilo, milovalo.
Jestlipak to za to stálo?
Kolébej, kolébej, matičko Praho,
Jen jeden okamžik přišel tak draho.
Bolest jen kratičkou vystřídá mámení,
Pryč náhle jsou stesky a toužení.
Matičko, matičko, cos to dopustila?
To tvoje děťátko naděje opustila.
Přijmi ho s náručí Vltavy chladnou,
Jak kvítky na poušti feťáci vadnou.
Erbenem určitě. AL eje pravda..ty feťáci...trochu rána...Až do toho slova to bylo takové...klidné. A tohle bylo jako když kámen rozčeří vodní hladinu. Jenže...Nepřídemi že v tom dobrém slova smyslu...Nějak mi to tam nesedlo. ...Ale jinak to bylo hezký. DOkonce i když nemám ráda Prahu......Pěkné...