Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Blues o marnosti

18. 12. 2004

1071

Autor

Zruk

Blues o marnosti

Znovu si obouvám staré, prošoupané boty

a vydávám se cestou

kterou tolikrát jsem šel

zastavuji se na stejných křižovatkách

a kouzlo mámení vábí

a hrad zase světélkuje září noci

nemohu odtrhnout oči ani duši

skřípající tramvaj noční Prahou

tam, vida, svítá v katedrále

jemné a mrazivé doteky deště

čas, plynoucí jako kámen

hozený do rozbouřeného moře

kam poletíš? do nebíčka? do peklíčka?

nevím.

hřejí mě mé vlastní kosti

snad to tak má být, ale

snad je iluze, to okolo člověka

žádná křižovatka, žádný hrad

jen shrbená postava v blátě.

Morasten

20. 12. 2004

Dát tip

o blues mám asi zdeformovanou představu, tak jsem se do dílka musela víc zakousnout. ale ani tak mě to moc nezaujalo.

ty jo, bacha na tu.... jak se menovala..... na Empúzu! Ta vraždila lidi právě na křižovatkách, kde na ně čekala a pak je odvlekla k Hádovi, že jo.... světélkující hrad mi připomíná Trosky ve tmě, když sou osvětlený - nádhera.... seděla sem tenkráte na silnici zpitá na mol a opěvovala tu krásu.... celkem jde..... shrbená postava v blátě.... hmmm