Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCarlo Ginzburg - Sýr a červi, Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600
Výběr: Lyryk
21. 12. 2004
1
0
3843
Autor
Windy
Carlo Ginzburg
Sýr a červi
Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600
Edice Každodenní život
Argo, Praha 2000
223 stran
Knihu Carla Ginzurga s poněkud tajemným názvem Sýr a červi můžeme právem nazvat pozoruhodnou. Jedná se o totiž o bohulibou snahu o zmapování dosud ne zcela odkryté položky v historii lidstva. Jelikož se drtivá většina pisatelů historických monografií věnuje především elitám, jako jsou panovníci, šlechtické rody, vojevůdci či preláti, působí kniha jako menší zázrak v oblasti zkoumání života nižších vrstev v 16. století.
Obvyklý nedostatek podkladů zde naštěstí nehrozí. Ginzburg při psaní tohoto díla plně využívá jedinečných výslechových protokolů, vzniklých při dvou inkvizičních procesech s mlynářem Domenicem Scandellou, řečeným Menocchio. Těchto několik set stran materiálů poskytuje široký vhled do života tohoto obyčejně neobyčejného muže. Fakt, že uměl číst, psát, počítat, a dokonce vlastnil či měl vypůjčeno několik knih, z něj činí svým způsobem někoho výjimečného na tehdejší venkovské poměry. Od samého počátku se autor snaží na Menocchiově příkladu blíže poznat a popsat život vesničanů v okolí Benátek na přelomu 16. a 17. století, především zjistit jejich myšlenkové pochody a názory na církev. Neboť o tu zde jde především.
Autor přehledně seznamuje čtenáře s postupujícími fázemi procesů i rozebírá možný původ některých Menocchiových značně neortodoxních názorů na církev a kosmogonii (např. svět vznikl z chaosu, ze kterého se utvořila hmota, jako když se tvoří z mléka sýr, a v něm vznikli červi, a to byli andělé). Velice podrobně se Ginzburg věnuje rozboru mlynářovy četby, ze které mohl načerpat mnoho ze svých názorů, které neopatrně šířil mezi své sousedy i náhodné kolemjdoucí. Doslova detektivní metodou porovnává pronesené Menocchiovy fráze s knihami a texty, které ho mohly ovlivnit. Mezi
pozoruhodná zjištění se dá počítat přítomnost Dekameronu a Koránu v tomto seznamu. Menocchio všechny tyto informace nejenže vstřebal, ale vytvořil z nich i vlastní závěry. Názorem, že Bůh obdařil Duchem svatým všechny lidi bez rozdílu vyznání, tedy i Židy, Turky a heretiky, a pochybováním o neposkvrněném početí Panny Marie však přísné inkvizitory značně pobouřil. Řadou dedukcí ale na druhou stranu přivedl soudce v úžas. V některých okamžicích dokonce probíhá mezi mlynářem a zástupci Svatého officia cosi jako teologický spor, což muselo církevní hodnostáře přinejmenším překvapit.
První stání začalo roku 1584 a skončilo rozsudkem doživotního vězení. Z toho je však Menocchio na jaře 1586 propuštěn za „dobré chování“ a pokání, které učinil. Po nějaký čas si své radikální názory nechává pro sebe, ale postupně se opět zapojuje do vzrušených debat na téma církev a šíří kacířské myšlenky. Je tedy roku 1599 opět zatčen, souzen a v červenci 1601 upálen na hranici. Před smrtí byl mučen, aby vyzradil své společníky, neboť inkvizitoři považovali za zcela nemožné, že Menocchio vše bral „z vlastní hlavy“, jak často u soudu říkával. Mlynář však nikoho neprozradil.
Knize Carla Ginzburga lze vyčíst snad jen mnoho nepřeložených italských a latinských vět, což je nedostatek týkající se spíše překladatele. Autor také předpokládá velmi dobrou čtenářovu orientaci v církevních reáliích, protože značná část díla se těmito problémy zaobírá. Daň za to, že se jedná o knihu italského autora, je zaplacena drobnými dobovými i národními nuancemi, které nemusí býti středoevropanům zcela srozumitelné. To však nijak zásadně neubírá na kvalitě a přínosu tohoto počinu. Kniha Sýr a červi jestjprá unikátní studií o životě italského venkova v raném novověku.
Sýr a červi
Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600
Edice Každodenní život
Argo, Praha 2000
223 stran
Knihu Carla Ginzurga s poněkud tajemným názvem Sýr a červi můžeme právem nazvat pozoruhodnou. Jedná se o totiž o bohulibou snahu o zmapování dosud ne zcela odkryté položky v historii lidstva. Jelikož se drtivá většina pisatelů historických monografií věnuje především elitám, jako jsou panovníci, šlechtické rody, vojevůdci či preláti, působí kniha jako menší zázrak v oblasti zkoumání života nižších vrstev v 16. století.
Obvyklý nedostatek podkladů zde naštěstí nehrozí. Ginzburg při psaní tohoto díla plně využívá jedinečných výslechových protokolů, vzniklých při dvou inkvizičních procesech s mlynářem Domenicem Scandellou, řečeným Menocchio. Těchto několik set stran materiálů poskytuje široký vhled do života tohoto obyčejně neobyčejného muže. Fakt, že uměl číst, psát, počítat, a dokonce vlastnil či měl vypůjčeno několik knih, z něj činí svým způsobem někoho výjimečného na tehdejší venkovské poměry. Od samého počátku se autor snaží na Menocchiově příkladu blíže poznat a popsat život vesničanů v okolí Benátek na přelomu 16. a 17. století, především zjistit jejich myšlenkové pochody a názory na církev. Neboť o tu zde jde především.
Autor přehledně seznamuje čtenáře s postupujícími fázemi procesů i rozebírá možný původ některých Menocchiových značně neortodoxních názorů na církev a kosmogonii (např. svět vznikl z chaosu, ze kterého se utvořila hmota, jako když se tvoří z mléka sýr, a v něm vznikli červi, a to byli andělé). Velice podrobně se Ginzburg věnuje rozboru mlynářovy četby, ze které mohl načerpat mnoho ze svých názorů, které neopatrně šířil mezi své sousedy i náhodné kolemjdoucí. Doslova detektivní metodou porovnává pronesené Menocchiovy fráze s knihami a texty, které ho mohly ovlivnit. Mezi
pozoruhodná zjištění se dá počítat přítomnost Dekameronu a Koránu v tomto seznamu. Menocchio všechny tyto informace nejenže vstřebal, ale vytvořil z nich i vlastní závěry. Názorem, že Bůh obdařil Duchem svatým všechny lidi bez rozdílu vyznání, tedy i Židy, Turky a heretiky, a pochybováním o neposkvrněném početí Panny Marie však přísné inkvizitory značně pobouřil. Řadou dedukcí ale na druhou stranu přivedl soudce v úžas. V některých okamžicích dokonce probíhá mezi mlynářem a zástupci Svatého officia cosi jako teologický spor, což muselo církevní hodnostáře přinejmenším překvapit.
První stání začalo roku 1584 a skončilo rozsudkem doživotního vězení. Z toho je však Menocchio na jaře 1586 propuštěn za „dobré chování“ a pokání, které učinil. Po nějaký čas si své radikální názory nechává pro sebe, ale postupně se opět zapojuje do vzrušených debat na téma církev a šíří kacířské myšlenky. Je tedy roku 1599 opět zatčen, souzen a v červenci 1601 upálen na hranici. Před smrtí byl mučen, aby vyzradil své společníky, neboť inkvizitoři považovali za zcela nemožné, že Menocchio vše bral „z vlastní hlavy“, jak často u soudu říkával. Mlynář však nikoho neprozradil.
Knize Carla Ginzburga lze vyčíst snad jen mnoho nepřeložených italských a latinských vět, což je nedostatek týkající se spíše překladatele. Autor také předpokládá velmi dobrou čtenářovu orientaci v církevních reáliích, protože značná část díla se těmito problémy zaobírá. Daň za to, že se jedná o knihu italského autora, je zaplacena drobnými dobovými i národními nuancemi, které nemusí býti středoevropanům zcela srozumitelné. To však nijak zásadně neubírá na kvalitě a přínosu tohoto počinu. Kniha Sýr a červi jestjprá unikátní studií o životě italského venkova v raném novověku.