Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec
Autor
Venoušek
Jednoho dne jsem umřel a konec,děs.
To přece musí jít jinak.
A jak?
No přece obráceně
A jak?
Jsi v chladírně a najednou rakev pomalu vyjíždí
a ty z ní nejistě vystupuješ.
Sundáváš si to nádherné kvádro a oblékáš se do tepláků.
Několik let se šouráš domovem důchodců a najednou…
Dostáváš zlaté hodinky za dlouholetou a dobrou práci a začíná to.
Práce,práce a zase práce.
Konečně mládí
a ty začínáš žít
mejdany,ženský,první lásky,
alkohol,
chuť žít.
Najedou jsi dítě.
Dostáváš hračky a konečně si můžeš hrát.
Všichni tě mají rádi,
pusinku ,pohoupat, pomlaskat a
hup už jsi v bříšku maminky
no krása
houpi, houpi, houp.
Je to nádherné.
Pomalu se zmenšuješ a zmenšuješ.
Bříško maminky se pomalu a hezky kolébá
a najedou jsi nejmenší.
A co to…orgasmus .
No není to nádhernej konec.