Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seShe….
24. 12. 2004
4
0
1683
Autor
Silvereyes
Vydechla. Pomalu a dlouze. Dech se jí chvěl. Chvěla
se celá. Po radostné námaze. Polapená v touze.
A máme to. Pomyslela si.
A máme to. Pomyslel si. Ležel na zádech a
měl pocit, že splývá s měkkou postelí.
Vpíjel se do ní, tak jako před chvílí do těla
vedle sebe.
Drželi se za ruce. Dva milenci v podzimních barvách.
V šedivém paneláku. Navrátilci z ráje.
Cítil jak se chvěje a ona cítila jeho,
cítili se navzájem naplněni něhou.
A měli ještě jeden společný pocit:
báli se promluvit, věděli, že tím se
zboří vše to krásné
Nechtěla s ním žít. Měla stálého partnera, který ji
miloval a ona snad milovala jeho. (Ano, miluje ho! Přesvědčovala se.)
Věděl, že s ním nechce žít.
Kdyby jen tolik nemilovala se s ním milovat,
stejně jako on miloval se s ní milovat.
Milovali ty chvíle, kdy se spolu milovali,
ty upocené, udýchané minuty a vteřiny
rozkoše, touhy a vášně.
Pak přišla na řadu slova…
trosku neohrabane srovnane, ale citim v tom neco poutaveho..
proste zapusobilo, a o to jde... tipek