Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePochopení
28. 10. 2000
4
0
1305
Autor
Kudlanka
Slzy ti po lících stékají
a svět je šedivý a lidé hloupí.
V mysli své si spřádáš potají
ten nápad zoufalý do řeky vstoupit.
Myslíš si, že tě nic nezbaví
směšného zoufalství, hněv tvář ti kroutí.
Zbytečně říkáš si c'est la vie.
Minulost zemřela, tvé sny se hroutí.
Věř, pláč už nic nezmění
jen slzy vyryjí si v pudru dráhu.
Nemysli, že to kdo ocení
vím, lidé krutí jsou, jen ty jsi v právu.
Co včera bylo ti nadějí
to tě dnes zradilo, to tě dnes bolí.
Tak lidé jen ranit umějí
na řasách ulpěly krystalky soli.
Je to moc krasny...takovy opravdovy. Kdyby vsechny basnicky byly jako ty tvoje. Tip.
Je to tak krásné, že jsem se po přečtení rozplakala nad Tvým složitým a teskným vnitřním pnutím.
Ty vibrace Tvé nejisté a přitom velmi senzitivní duše jsou tak depresivně jímavé a ušlechtilé, že jsem toho holuba, co jsem si při četbě Tvé inspirativní básně vydloubla z nosu, spolkla na to šup. Mňam. Normálně tím ovšem plním květináč s kvetoucím kaktusem. TIP