Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVánoce před hrobem
26. 12. 2004
2
0
1078
Autor
JiKo
Suché jehličí pomale se odlupuje
ostrou špicí padá k zemi
zelená se rozpouští do kudrlin koberce
I koule už pomale sesychají
nejhůř jsou na tom zvonky
jejich srdce už netvoří ten jasný zvuk
Rozsocha se opřela o topení a čokolády tajou
jen jedna koule zářivá zůstala
Tvá...ano, právě ta leskle rudá
ostrou špicí padá k zemi
zelená se rozpouští do kudrlin koberce
I koule už pomale sesychají
nejhůř jsou na tom zvonky
jejich srdce už netvoří ten jasný zvuk
Rozsocha se opřela o topení a čokolády tajou
jen jedna koule zářivá zůstala
Tvá...ano, právě ta leskle rudá
Nicollette
02. 01. 2005
jiko... nikdy nechápeš básně 100% tak, jak je míní autor.. ale jsou symboly, významy, které sou přístupné.. rozumění hodné..a tak..
kruci, JiKo...ty mě příšerně štveš...pomale je nespisovný slovo...budiž...já si zvykla, že je často používáš, ale dráždit mě tím, že hned dvakrát a tak blízko po sobě???:-))))
Jsem si představil člověka s leskle rudýma koulema... ehm, rudou koulí. Bravo! :-)
cože? Já chápu jen to jehličí v koberci... ale ty koule jdou mimo mě nějak...
né koule sou koule ozdoby ty sesychají jako japka, až na tu jednu - to má svůj význam pro jednu osobu a je to jakási naděje v básni né?
čokolády tajou páč sou u topení, teplem prostě
Kurňa tos nikdy doma neměla stromek až do konce?:)))) a v přírodě jsi neviděla jabloň na podzim se seschlým japkem?
Sakra dyk ty dycky básně chápeš nééé?:)