Přečti si to teď aneb jak fungují spamy

Znáte to, stává se, že když odesílatel píše více osobám najednou a jedna z nich se mu snaží odpovědět, klikne na "odpovědět" a pak (je-li tak poštovní program nastaven) to obdrží nejen odesílatel, ale i všichni ostatní. A co z toho může vzniknout?

Jedné mé příbuzné přišel od jejího kamaráda jeden kolovací, takzvaně "spamový" mejl, který už snad každý musel někdy číst. Pro ty, kteří to "štěstí" neměli, vysvětlím krátce jeho obsah:

Jeho cílem mělo zřejmě být, abychom si všichni uvědomili hodnotu každého okamžiku svého života a žádnou radost, kterou si můžeme dopřát, neodkládat na později, protože krátce řečeno někdy = nikdy. Konkrétně se tu hovoří o manželském páru, kde milovaná choť nikdy neoblékla krásné prádélko darované manželem s tím, že si je šetří na nějakou opravdu výjimečnou chvíli. A ta chvíle opravdu nastala. Byl to čas jejího pohřbu..

Jako na konci každého spamového mailu i zde stálo, abychom jej poslali spoustě dalších přátel, že nám to přinese štěstí atd atd.

Už dříve mě a své přátele sestřenka žádala, abychom jí mejly tohoto typu neposílali. Když jí TENTO přišel už asi posté, nedokázala se nad tím již povznést a přeposlala jej dál svým známým (včetně odesílatele) s tímto komentářem:

Tak si říkám...tenhle mail jsem dostala už mockrát. Nevadí mi jeho obsah. Nejvíce mi vadí to, že je to nefér ke všem, co ho dostanou. Už když si to otevřu a přečtu si první větu, pomalu se mi zvedne žaludek a chce se mi udělat neprostý opak toho, k čemu jsem nabádána - nečíst a vyhodit. Pak si řeknu...aha, to je tohle a znovu - již po xté si to přečtu. Zatlačím slzu nad tím, jak chudák paní zemřela a prádélko nikdy nevzala na sebe. Asi tak osm let se na něj chodila dívat. Příležitostí vzít si ho měla jistě spoustu...a proč to neudělala? Tenhle kolovací dopis nás všechny tlačí do "svého způsobu vysvětlení", tedy do toho, že paní nic nepovažovala za speciální příležitost a že všechno jí bylo málo. A proto to nezažila. A proto ani její manžel neměl tu příležitost ji v tom vidět.

Zamyslete se na chvíli...fantazie je krásná věc a někdy je krásné mít luxusní prádélko v šuplíku a jen o něm snít. Někdy sny překonávají skutečnost a víte co? Co když by to bývalo té paní neslušelo? Co když?

Co když všechny sny nejsou na to, abychom je uskutečňovali? Chcete žít bez snů? Nechcete se krásně těšit na to, že jednou si vezmete tohle na sebe nebo zapálíte tu krásnou svíčku, vypijete tohle staré víno? Ne? Nechcete mít někdy něco, co je pro vás speciální a výjimečné, přímo na dosah? A těšit se z toho, že tenhle sen máte - už vlastníte? A schválně prodlužujete okamžik, kdy kouzlo přestane účinkovat?

Já totiž ano. Taky se dívám na přírodu, taky používám denně věci, které byly drahé. Taky si na sebe klidně vezmu nový kabát, když jdu přes ulici do sámošky. A parfém použiju podle nálady. Neuklízím každý den a nešetřím si "spotřební" věci na později. Ale jsou věci speciální na které si klidně a ráda počkám. A celou tu dobu, kdy je mám doma mi dělají radost stejnou, jako bych je používala. A vím, že pro každého je to něco jiného, co mu dělá radost.

Možná si budete myslet, že to zlehčuju a nebo si dělám legraci z vážných věcí, ale je to totéž jako si v prosinci zaplatit zájezd do Thajska (každý si prosím doplňte svoji ideální dovolenou) a v březnu umřít. A po smrti si rvát vlasy, že jsem si nekoupila "last minute". :o)))

Možná to bylo skutečně tak, jak ten srdceryvný e-mail tvrdí. A možná ne. Možná to nevěděl manžel a už vůbec ne jeho přítel, kolik radosti to nikdy neobléknuté prádélko skutečně přineslo. A kolik zvláštních okamžiků podtrhlo jen svou existencí a prostým ležením v šuplíku.

A opravdu někdo věříte tomu, že to pohne některým z těch, kdo se pořád za něčím honí a nikdy nic nedělají jen tak pro radost? Těm, kteří si myslí, že jejich blízcí vědí každou vteřinu, že je mají rádi a jestli to nevědí, tak jsou blbí? Víte...s těmi to nepohne. S těmi musí pohnout jejch blízcí, jejich okolí - oni sami.

A štěstí? To nechodí v závislosti na jakémkoli mailu a osobně mě velice uráží, když mi kdokoli cokoli takového posílá. není to mířeno proti nikomu konkrétnímu. Ale pokud mi posíláte kolovací mail, nad kterým je pěkné se zamyslet - a klidně vícekrát, nejen jednou, mějte prosím dostatek úcty a smažte to vydírání na začátku i na konci. Vadí mi, že si někdo myslí, že na to skočím. A nakonec...to, že mi někdo přeje dobro nebo mě má rád nepoznám z toho, že mě má v adresáři.

Děkuji za pozornost, s láskou Vaše

Andy (odesílatel spamu):

Špatně si to vyložila...protože já tě rád mám, máš kluka a já holku, vždy budeš jen kamarádka, ale přesto jsem rád, že tam někde na druhé straně si. I když jsem se nikdy neviděli a asi ani nikdy neuvidíme, vždy se budeme znát jen po mailu a jen proto, že jsem si u vás koupil neony na auto a potřeboval návod na zapojení. Samozřejmě, že to ty lidi nezmění, ale aspoň na chvilku se zamyslí a jsou lidi jako já, co si to uvědomí i na několik dní a žijí prostě naplno. Věř si čemu chceš, se mnou to ale hnulo, třeba za pár týdnů budu zase stejný jako před tímto dopisem, ale nestojí to aspoň za to...??...moje přítelkyně to určitě poznala. Díky tomuto dopisu mi coby 25 letému řekla 20 letá, že jsem načichnutý mládím 17 letého. Nestojí to aspoň za to....?...Já ti to jen neposlal, ale obzvlášť tobě, jsem myslel, že dojde pouhými myšlenkami i toto. V žádném případě mě nemrzí, že jsem ti to musel napsat. Přeji ti a s tvým přítelem ti to vydrží co nejdéle a mysli na to, že když dostaneš něco podobného ode mě, tak to není jen kliknutí myší na Předat dál, ale že pro mě co by kamarádka opravdu něco znamenáš...
Andy

___________________________________________________________________________

Následují další reakce:

Karin všem:

Serži:

___________________________________________________________________________

Tommy všem:

___________________________________________________________________________

pro Seržiho:

...tvoje cteni mezi radky je opravdu podivny...:)
pro Tommyho.:

...nebruc..pac jsme horsi nez viry a uz se nas
nikdy nezbavis i kdyz si budes hrat na
asociala:))))))))
pro Andyho.:

___________________________________________________________________________

Andy Kolce.:

___________________________________________________________________________

Fjodor Andymu:

___________________________________________________________________________

Andy Fjodorovi:

___________________________________________________________________________

SUNMOON všem:   - OMLUVA -

Dobře tedy.
Omlouvám se všem, i těm, kdož se proti tomu neohradili. Omlouvám se za to, co nazýváte spamem.
Když jsem to psala, chtěla jsem se nějakým způsobem podělit o svou úvahu nad nejposílanějším
kolovacím dopisem. To, že jsem ho za tou mou úvahou nechala, byl výsledek mého rozčílení, jak
něco v zásadě hezkého lze zničit hnusnými úmysly. Když něco posílám, většinou z toho
mažu "vydírání" a většinou to posílám proto, že si myslím, že v tom něco je. Stejně jako si
odvodil S., mohla jsi Ty i ostatní z toho, KOMU jsem to posílala, usoudit, že jde o MOU
úvahu, kterou jsem chtěla říct - speciálně pár lidem, o kterých jsem si myslela, že by je to
mohlo zajímat. Skupině, která říká, že se v ní už nediskutuje. Tak proto jsem měla radost, že něco můžu říct. Že někdo
se zamyslí, někdo ne. Nemohla jsem předpokládat, že budou všichni odpovídat všem a vznikne
tohle všechno.
A víte co? Je mi trapně z toho, že tohle všechno musím vysvětlovat zrovna vám. Nenutím nikomu svůj názor na věci, jen jsem nabídla svůj pohled.
Ano, nadávala jsem a nadávám na spamy. Ale asi jsem tím myslela něco jinýho. Mně do schránky chodilo 50 mailů denně, kde mi nabízeli viagru, školení v americe a říkaly mi nějaký ženský, že jsou samy doma, ať se prej přidám. Pokud tohle srovnáváte s živou úvahou někoho, kdo si myslí, že mezi vás tak trochu
patří...?

Předpokládám tedy, že je toto téma uzavřeno. Omluvila jsem se - už nikdy před vámi nebudu
mluvit nahlas, dík lidi!

P.S. děkuju těm, kdo mi řekli cokoli na to, jak jsem se zamyslela a neřvali rovnou, že
spamuju...