Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jáje

11. 01. 2005
0
0
1124
Autor
Lindo

A prosím, neuraž se, myslím to fakt dobře

Měsíc bledý putuje oblohou,

hvězdy světlem mu pomohou.

Dívám se na ně k obloze studené,

čekám na slunce, až noc se překlene.

 

Sedím tiše a vzpomínám

na přátele, které mám.

Jedna drahá neozvala se víc,

tak vnímej, co ti chci říct.

 

V očích září ti

veselé jiskřičky,

pod nohou rostou

voňavé kytičky,

 

lilie kráse duše tvé

hluboce se koří,

do písní pro tebe

slavíci se noří.

 

Toužíš potěšit všechny,

by smutky byly odneseny;

věrný přítel jsi ten,

ale velká škoda jen,

 

že dobré srdce tvé

krutá bolest sužuje,

že ztratil se smích

náhle ze rtů tvých.

 

Proč necháš se vláčet,

oči v smutku smáčet,

velmi mě bolí

vidět tě skolenou

ránou krutou.

 

Tak napřim hlavu

postav tělo své

vstříc úsměvu

druhů tvých.

 

ti jsou tu s tebou,

a tiše čekají,

na rány zhojené,

by je vyhladili.

 

Vůbec se neboj,

snad cítíš se sama,

ale já i Přítel tvůj

tě nikdy nenecháme…

na pokoji... ;-)

 

 

 


Shellinka
11. 01. 2005
Dát tip
Já se omlouvám, ale při třetí strofě jsem čtení vzdala. :(

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru