Má duše...

Líbí se mi obsah, ale poslední sloka vypadává z rytmu, mám na mysli předposlední verš. Určitě si ale od tebe přečtu ještě něco dalšího.

Madelaine: Dík za hodnocení. To je pravda, celý je to dvoutakt (trochej nebo jamb - to v Češtině není moc rozdíl), ale ten předposlední verš končí, dalo by se říct vzestupně (s malým přízvukem), ale přišlo mi to v poho. Já na konci básniček docela často trochu měním metrický schéma. Ono to tak trochu vytrhne ze stereotypu a víc to upozorní na ten závěrečnej obsah. Možná výmluva. Taky jsem nevěděl, jak to líp poskládat.

..k ..jako klub..;o) Má duše duní deštěm, Dopadá a děsí, Svírá mě jak kleště, Umírám jak lesy... tak tohle se mi líbí..moc..už pro ten pocit, který to vyvolává.. *

k

Co je to "k"?

Tahle moc ne..

to je dobrý krok.... pocítit prázdnotu...teprve pak pocítíš na plno ostatní věci.... vážně je to dobrý..... *

Dík moc, od Tebe mě to těší dvojnásob.

ode mě?

jan(ek): Pařeništěm protikladů je - asi jako většina ostatních. V různých chvílích se cítím různě. Umírám jak lesy (nemyslím, že bych fyzicky umíral) omyl není. U nás pod kyselými dešti umírá hodně lesů, nicméně slovo "kyselé", které by to zjasnilo by se mi tam podařilo dostat pouze za cenu ztráty mezirýmu, který se mi celkem líbil a přilo mi to i tak vcelku jasné (měl jsem 2 varianty té sloky). Co se týká velkých písmen, měl jsem zato, že v poezii neplatí do důsledků pravidla pravopisu. Ta velká písmena tam jsou jen kvůli grafické stránce, samozřejmě vím, že by tam jinak neměla co dělat a zvažoval jsem to, ale mezivětná diakritika člení věty sama o sobě dost jasně a proto jsem se mohl vzdát používání velkých písmen pouze k tomuto účelu. Nevázaně? Mě to příjde po formální stránce hodně vázaný (rytmus, metrum, aliterace, rýmy). Příště použiju kotvení pomocí ocelových lan (uhlíková vlákna s aramidovým polyamidem jsou možná ještě pevnější).

Nicollette: Od Tebe.

Omyl je samozřejmě slovo "jek", jestlis` měl na mysli tohle. To mi uniklo.