Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKvětinové zamyšlení
16. 01. 2005
2
0
1648
Autor
Margarettka
Potkala jsem sluníčko svých květů,
Poznala jsem vláhu svých kořenů.
Potkala jsem zahradníka,
Co bojí se starat o květinu…
Oči modré jak letní nebe,
Kůži co voní vánkem dálek.
Paže pevné jak z dubu,
Mysl křehká pavučinka.
Bojí se starat o květinu,
Bojí že ji přelije,
Nebo snad že zapomene,
Vzbudit v ní touhu, kvést a kvést.
Rozvíjet plátky z květů
Jen pro modro jeho očí,
Orosit si lístky deštěm
Natáčet hlavu za sluncem…
Usychá malá koprretinka,
Bez slunce a bez vody,
Však nechce jiného zahradníka,
To rač dojde záhuby….
hehe, to mi něco připomíná, je to milé tak že až na *t poznala jsem vláhu svých kořenů je pěkně řečeno ;)