deprese

SCHOĎ! ze sebe ten těžký kabát deprese,
jenž se zdá jen lehkým svrškem být.
Dokud je čas!
Vždyť život sám se i bez něj pronese,
tak proč se potit v něm a hnít?

NEVĚŘ!, že bytí naše je jen čekaní někde v lese,
čekaní na žáka, to není to o čem snít.
Dokud je čas!
Je ušlechtilí ten kdo pravdu, zkušenosti nese,
ale to neznamená, že jen proto se má žít.

UVĚŘ!, že život se svou složitostí prostotu snese,
tak neváhej a začni plnými doužky pít.
Dokud je čas!
Příjmy kdo a kde jsi. Neptej se proč? Ale kdy zase?
Nechovej se jak prase co musí do života rýt.

POJĎ! k nám co nenosí ten šat co člověka k zemi nese,
nemá ceny, jak hladoví vlk na nedostižný měsíc vít.
Však už nemáš čas!
Teď se nad hrobem sklaním, někdo řek "jde se",
Ptám se. Co s toho budeš mít???