Ovce

Ztrácím ovečky,

Jednu po druhé.

Před očima:

bác na zem!

Už je nevidím.

 

Zrovna včera,

pár kroků po setmění,

Mihnul se v koutě drzý stín,

Ovcí jsou tisíce,

vzal mi nejmilejší,

roztrhal a zahodil.

 

Mít křídla,

Vzal bych je všechny do nebe,

Pouštel dolů po jedné,

Co je mrtvé,

To je doma

Co je doma,

To se počítá

 

Tu nejmilejší bych poprosil,

Aby utonula.

Krásná vzpomínka

Na nevšední zážitek

Uložena hluboko v srdci