je to

a je to do pis

helemese: nejsem vidět

jak sedím v tlustým vlakovým kupé

jsem tu    mezi obludama

na který se obvykle sedá

docela mrňavá

každá vteřina

se ještě třikrát zopakuje; nebo překryje

mě pak obrátí - rubem k mrazu

přebrala jsem

i hegerová si to pořád mele -

taky napříč

jedinou písní

- můj prst na tlačítku zpět

se pro všechny případy už skoro uvelebil

někdy si zkouším povídat

s obloustlejma dámama

na kterých se v kupé

obvykle sedí

: čtyři hodiny významnýho tváření

ruce pohozený docela mírně:

jsou krotký hovory

no a sedadla maj v tu chvíli

ten dalekej pohled

ladičů pián

barvama podobnej komediantský košili

takový pohled jaký bych chtěla mít já

až ti tohle dopíšu

až uspím pandu

kterou jsem si dneska, včera nebo

dávno před rokem - po kolena ve vodě místo sněhu -

a v zoufalý náladě po něčem

trvalém

                      adoptovala