Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Monogramy

13. 11. 2000

4031

Autor

hermit

pár miniaturek, nic moc neznamenajících

Smutná je jabloň v zahradě. Déšť kreslí temné linky po kmeni. --- Prastřelo, miř dobře! Tvůj cíl je zde! A nebe i země za svědky. --- Jdu sněhovou vánicí. Sám. Jenom s myšlenkou na útěk a teplo. --- Stará veranda dosud hřeje. S podzimním deštěm a větrem vkrádá se březnový večer. --- Oblaka tě vzala pryč, kamaráde. Křížem kráž chodím s nadějí. --- Vyšlo mi tmavý slunce. Divně to bolí a nepřebolí. Kdo ví? --- Nemám rád tu cestu. Tisíckrát jsem po ní šel. Zase se tudy loudám a stromy a louky mě zdraví.

Krel

21. 09. 2003

Dát tip

Třetí jsem prožil na vlastní kůži...

Janis

03. 06. 2001

Dát tip

Vyjan

16. 11. 2000

Dát tip

Pěkné, skoro haiku. Nejvíc se milíbí první, druhá a pátá miniatura. V třetí a poslední je moc dlouhý poslední verš, básně ztrácejí svou údernost. Proč používáš nespisovné tvary (šestá miniatura - "tmavý slunce")? To se vůbec do těch tvých básní nehodí.