Což mne nevidíš

A

on

řekl

že sen

Ti patří

když Tě

v noci má

ve své moci.

Bez ptaní sem

vchází samotná

k hovoru se nemá

jméno své Ti nepoví.

S tváří podobnou anděli

jenž Ti srdce ve dví zlomí

způsobí škodu co se nezahojí.

Mašlí lásky s pouty z dechu úst

sváže mysl co se citům neubrání

spočine na křídlech něžných slůvek

šeptaných za svitu blikajících lampiček.

Spolu s vůní čerstvě rozkvetlých sněženek

skrytá pod závojem stínu aby směla blíž

Tě láká do své náruče plné citů s vášní

slyšíš jak Ti svůdným hlasem praví

vzbuď se a nesni o  budoucí paní

ve sněhově bílých šatičkách

obutou v mini lodičkách

co na vlnách náruče

si přes práh bytu

z lásky přivést

domů chceš.

Nehledej

už dál

jsem

tady

teď

já