Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmrt
08. 02. 2005
1
0
2241
Autor
jufonka
| Podíval jsem se kolem sebe. Tma Podíval jsem se nahoru. Prázdnota Zaposlouchal jsem se. Ticho Slyšel jsem jen svůj vlastní dech, byl zrychlený. Slyšel jsem bušení vlastního srdce, bylo nepravidelné. Viděl jsem pouze tmu a nic jiného. "Kde to jsem?", ptal jsem se sám sebe. Neznámý tlukot Něco jsem uslyšel, zaradoval jsem se. Něco je slyšet! Tlukot! To znamená, že tu nejsem sám. Něco tu musí být, něco co vydává hluk, co právě teď slyším! Rychle jsem uvažoval. Najednou bylo opět ticho. Zdálo se mi to? Byl to jen výplod mé mysli? Nebo realita? Nevěděl jsem. Paprsek světla Uviděl jsem paprsek světla. Na konci temnoty! Světlý. Je tu snad den? Jsem někde zavřený? Otočil jsem se do míst, kde byl paprsek. Zmizel. Opět výplod mé fantazie? Sen? Nevím. Propadal jsem depresi. Ticho. Tma. Hlad. Co tu dělám a proč tu jsem? Jaké byly mé poslední vzpomínky z normálního světa? Nemohl jsem si vzpomenout. Bolest. Hlava mi praskala bolestí. A najednou Opět světlo. Opět tlukot. Nepřestával. Světlo svítilo dál. Byl jsem v tunelu. V tmavém tunelu, na konci bylo světlo. Od konce vycházel tlukot. Sebral jsem své poslední síly, zvedl jsem vyhladovělé a špinavé tělo a blížil jsem se ke světlu. Neskutečný paprsek mi ozařoval oči. Musel jsem si je krýt rukou. Druhou jsem si musel krýt uši. Tlukot byl k nevydržení. Najednou jsem stál na konci tunelu. Mohl jsem si vybrat. Buď jít dál, skočit. A nebo být zde ve tmě a zemřít. Šel jsem dál. Světlo pohltilo celé mé tělo. Tlukot neustával. Najednou jsem byl lehký, lehký jak peříčko. Už jsem nic necítil. Nemohl jsem pohnout rukama. Nemohl jsem se nadechnout, zavřít oči - nic. Propadl jsem do smrti. Smrt |
Bohužel, logicky smýšlející čtenář si již podle názvu vyvodí, o co tady půjde a ten konec, alespoň u mě, vyzněl do prázdna, jelikož jsem ho čekal od prvního odstavce.
Nicméně... máš asi dobře pesimistický styl, co se týče psaní, taky jsem takhle začínal.
už čtvrtý negativistický dílko- když ne věci pozitivní, tak aspoň něco přibližnš neutrálního v repertoáru nemáš? :)
zdá se mi, jako kdybych pořád četl skoro o tom samém