Cesta do pekel

Krok míjí krok,
noha nohu předchází,
vedle cesty krve tok,
slunce právě zachází.

Divné bezvětří cítit je,
horko začíná mi být,
kam jen tahle cesta jde,
kam mě nutí nohy jít?

Stromů stále ubývá,
přírody je méně,
když se člověk zadívá,
vidí mrtvé pláně.

Pomalu jdu, nezastavuji se,
cesta klesá strmě dolů,
kráčím pořád v jednom kuse,
slyším šepot plný žalu.

Pomoc mi, matičko má milovaná,
satanovi zaprodaná.
Pomoc mi, otče můj všeznalý,
nohy tvoje peklo poznaly.

Pomocte mi z cesty téhle,
která vede kdovíkam,
vidět je však peklo náhle,
ďáblovi svou duši dám.

Dveře do pekel se otvírají,
vítá mne tu Satan sám,
mnoho ohně tady mojí,
do kterého budu dán .

---