Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohádky o Atlantidě - úvod, 1, 2, 3
Autor
Voslík
Pohádky o tom, jak vznikla Atlantida a co se tam dělo. - Úvod, první, druhý a třetí díl.
Ostrov Atlantida ležel na neznámém místě. Nikdo neví kde. On sám to nevěděl. Jediné, co se vědělo bezpečně, bylo, že ležel uprostřed moře. Jako většina ostrovů, samozřejmě. Uprostřed stála vysoká sopka chrlící... no, lávu přímo ne, jen občas nějaký ten oblak zlověstného kouře. Na pláni (bylo to něco mezi plání a pláží) stála malá vesnička. Obyvatelé byli zprvu hloupí a neznalí života na Zemi. Byli přeci na světě teprve několik let.
Ale v pozdější době, když bylo vynalezeno písmo...
Konečně po dlouhých bádáních se podařilo. Písmo vynalezeno bylo a upraveno v podobu přijatelnou. Nyní zaznamenávati můžeme, co kde uvidíme a taky to uděláme.
Některé příběhy jsou nyní zde. Byly přepsány tak, aby se daly číst.
1) Kdysi dávno nebylo nic. Pak stařeček stvořil štětec a papír a začal malovat. Namaloval první svět, ale ten byl celý šedý a pustý a pokrytý, prachem a temnotou. Stařeček takový svět zavrhl a začal malovat znovu. Namaloval svět mnohem světlejší, celý žlutý a pokrytý zlatou září. Ale jak se na ten svět podíval, záře ho oslnila a on zavrhl i ten. Na třetím světě si dal stařeček obzvlášť záležet a namaloval ho přesně podle svých představ. Byl z velké části pokryt vodou a zbytek byla pevnina na které rostly stromy a různé jiné rostliny a běhala po ní zvířata všech tvarů a velikostí. A mezi všemi zvířaty běhal i člověk. Atlanťané už z výšky když přilétali na zem, uviděli krásný ostrov, na kterém se usídlili. Pojmenovali ho podle sebe Atlantida.
Stařeček byl hlavní bůh a existoval dřív než něco vůbec mohlo existovat. Stvořil celý svět a stvořil i slunce, které se hodně podobalo žlutému světu i měsíc který se na první pohled podobal tmavému světu. Když udělal lidi a zvířata a líbili se mu, sedl si do křesla, podivil se, jak je dobrý, že dokázal stvořit nejlepší svět na světě za tak krátkou dobu, a všechno pozoroval.
2) Lidé od začátku zkoušeli nové věci. Do všeho co našli hned šťourali, mlátili a zkoušeli, jestli to nejde jíst. Sice se občas někdo otrávil, dostal pár žihadel nebo podobně ale lidi to nezastavilo a opravdu se jim občas něco povedlo. Jako například když jeden hrdina mlátil kamenem do kamene a po chvíli vynalezl pazourek. Byl ostrý a když se přivázal k dlouhému klacku mohlo se s ním házet do dálky a on se zabodl do země. Skvělá disciplína na závody. Jednou lidé řezali strom pilou, kterou vytvořili ozubením tenkého plechu. Ještě štěstí že ten strom spadl na druhou stranu než ze které řezali. Strom spadl a oni ho začali rozřezávat na polena. Jedno poleno ale udělali moc tenké. Náhodou zrovna to poleno upadlo a kutálelo se dolu z kopce. Dokutálelo se až do vesnice. Ve vesnici byl Skok a když to poleno uviděl, dostal skvělý nápad. Vzal tlustší klacky, čtyři tenká polínka a několik prken. A vynalezl kolo a vůz.
3) Jeden kluk, jmenoval se Eljášek se hrozně rád koupal. Jednou měl velikou chuť se koupat ale maminka mu to nechtěla dovolit. Že prý nemá proč. Eljášek byl velmi smutný ale pak ho něco napadlo. „Však já budu mít proč.“A rozhodl se. Padal do louží,válel se v blátě a vůbec dělal věci,které hodný kluk nedělá. Lidé by ho za to jistě potrestali ale co jim to bylo platné,když ho neviděli? Špinil se totiž daleko za vesnicí. Zkrátka vypadal jako sousedovic pašík v dobré náladě. Teď už mu maminka samozřejmě dovolila se koupat. Bylo jí to sice divné ale nemohla dopustit aby jí doma chodil nějaký bubák. Eljášek se ihned rozběhl k sopkou ohřívanému bazénku. Skočil do něj. Ach to byla nádhera sám si plavat v prázdném bazénku. Eljášek se pořádně umyl a po nějaké době z bazénku vylezl. Když doběhl do vesnice, zjistil že je stejně špinavý jako předtím (jestli ne ještě špinavější).Lidé se šli podívat k bazénku. Chvíli na něj přihlouple koukali a starý děda se najednou zasmál: „Jakpak by tě voda v bazénku umyla, když tam žádná není?“ Všichni se začali hlasitě smát: „Hahaha Hehehe“ Smích ale ihned utichl. „Na tom přece není nic k smíchu.“