Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV hlavě
12. 02. 2005
7
0
2344
Autor
angelik
Poběhlé zatmělé ulice z prachu
na zemi jako chuchvalce mraků
se válí přes zídku skládaných prstů
hrstku hrachu a rozsetá kočka na stole,
seno ve stodole, miluju tě,
že jsi sám
a ve stoje, že jsi
v obraze
sám.
Z okna plno vloček sněží,
že ztěží pochopit
hleny na blůzkách a čisté područí
jako svědomí,
že tě mám
v domění, že jsi sám,
že jsi
jen tak.
Turbulence krve v hrdle a hrudky pod kůží,
krystalky místo očí, na ústech med, že tě miluju,
že tě jen tak.
Kořeněná zátka vína, slina smyla chuť
o pár kroků ji předčila, zlíbala jsem ti čelo
dolů, že nejsi můj, že nejsi
ani cizí
na talíři
naporcovaný mizíš
dřív než hrášek,
tolik kuliček, a to
mám tak ráda
zelenou.
A tebe
v zádech
s její
s její
...sněží...
ozvěnou.
na zemi jako chuchvalce mraků
se válí přes zídku skládaných prstů
hrstku hrachu a rozsetá kočka na stole,
seno ve stodole, miluju tě,
že jsi sám
a ve stoje, že jsi
v obraze
sám.
Z okna plno vloček sněží,
že ztěží pochopit
hleny na blůzkách a čisté područí
jako svědomí,
že tě mám
v domění, že jsi sám,
že jsi
jen tak.
Turbulence krve v hrdle a hrudky pod kůží,
krystalky místo očí, na ústech med, že tě miluju,
že tě jen tak.
Kořeněná zátka vína, slina smyla chuť
o pár kroků ji předčila, zlíbala jsem ti čelo
dolů, že nejsi můj, že nejsi
ani cizí
na talíři
naporcovaný mizíš
dřív než hrášek,
tolik kuliček, a to
mám tak ráda
zelenou.
A tebe
v zádech
s její
s její
...sněží...
ozvěnou.
Augustin_Šípek
12. 02. 2005Closen_eyes
12. 02. 2005
A SNĚŽÍ A SNĚŽÍ A SNĚŽÍ A SNĚŽÍ...PAK BUDE PRŠET A TAK, ALE MOŽNÁ ŽE ZAJDU JEN PRO BUŘTA NA HLAVÁK...PRO MĚ TODLE NEJNI.