Letní louka

Bylo léto a oni byly mladí a měli se rádi. Svět byl stejný jako oni a snažili se ho užít. Seděl s Karolínou – měla rusý vlasy a byla inteligentní , šarmantní, krásná a sympatická mladá holka, která si s každým dokázala povídat o čemkoliv (proto ji taky měl tolik rád), na sobě měla batikovanou sukni a tričko, na zápěstích dřevěné korálky a kolem krku symbol míru-uprostřed rozkvetlé louky poblíž Karlových Varů, kde byli na filmovým festivalu, a povídali si o životě, o sobě a tak vůbec.

„Fotil už si někdy akt?“ Zeptala se ho.

„Ne ještě ne, nemám na to prostory a ukecat holku taky není jednoduchý. Nejspíš mi zbejvá samospoušť a můj pokoj, ale jestli chceš můžeš bejt mojí první modelkou.“ Řekl a usmál se na ni.

„Myslim ze nejsem modelkovskej typ, i když by to mohlo bejt zajímavý. Mimochodem tady venku je místa dost.“ Oplatila mu úsměv.

„Ty už si někdy akt kreslila?“

„Ne, ale mám v plánu se přihlásit do kurzu kresby lidského těla.“

„Nechceš uzavřít dohodu? Já budu sedět tobě a ty mě?“

„Já ti nevim, jsem strašně stydlivá.“

„To jsem taky. Kdyby sis to rozmyslela určitě řekni“

„Nebůj“ pohladila ho po vlasech a on pohladil jí. Dlouze se zadívali do očí a pak se políbili. Jen oni dva uprostřed světa svého srdce, potkali se náhodou. Kdyby nebylo šachů nikdy by se nemohli setkat. Neviděli se moc často, ale prázdniny byly jejich. Věděli dobře že na sebe mají jen málo času, daleko míň než potřebovali atak se snažili na sobě nebejt závislý, což nešlo tak snadno. Vždycky když se rozloučili a dali si poslední polibek byli smutní, že se zas měsíc nebudou moct držet za ruku, nebudou se moct obejmout. O to víc se však těšili na další shledání.

Vytáhl z batohu víno, který dopoledne koupil jako překvapení v jedný vinotéce, bylo to dobrý víno, ročník 2003. Červený, odrůdový víno. Radostí se jí rozšířily zorničky. Otevřeli ho a vypili, chutnalo výborně, připadal si jako v 60tých letech v Americe. Svojí slečnu si vybrat uměl (nebo si ona vybrala jeho?) Pak si zapálili jointa kterého ukroutili den předtím ve svým stanu kterej už několik dní sdíleli a kterej byl svědkem jejich milostným pokusům. Dva hipsteři, dva podzemníci, dva beatníci na jevišti světa, na cestě svým životem se náhodou potkali na křižovatce a teď mají kus cesty společný.

„Zavři oči.“ Řekla najednou.

Zavřel oči a když je otevřel stála před ním nahá.

„Život je krásnej“ pomyslel si.