Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez křídel
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
"Možná že bys teď mohla slízt z toho plotu."
"Proč?"
"Oni ho sem postavil proto aby lidi nedělali,to
co chceš teď udělat."
"Nechal mě."
"To se stává.Slez z toho plotu a popovídáme si vo tom,ano?
"Prostě mě nechal!"
"Ano, já vím,tak slez z toho plotu."
"Támhle ty hradby...To je Vyšehrad?"
"Ano,to je Vyšehrad. Prosím Tě,slez z toho plotu."
"Řekni,mám velkej zadek?"
"Ne."
"On to říkal."
"Byl to kretén."
"Cos to řek?!Nebudeš ho urážet,ty hajzle!"
"Vidíš že si slezla."
Nemá sílu stát,natož mi něco udělat.
"Ta blondýna, je hrozně blbááá.Jako všechny modelky."
"Sama víš, že to není pravda."
"Není.Ale já jí tak nenávidím."
"To je normální lidská vlastnost.V tom případě by měla dolů padat ona,ne ty."
"Já jí nechci zabít."
„Vážně?
„Jo.“
Třese se.Všude.
„Víš že pár lidí potom,ještě minutu,dvě žilo?“
„Fakt?“
„Ano.“
Přistupuji k zábradlí.
„Podívej se dolů.“
„Hmm.“
„Stál za to?“
„Ne.“
„Vidíš. Nikdo za to nestojí.To si pamatuj. Viděl jsem tu spoustu lidí,kteří odešli a většině to nestálo to za to.“
„Proč to udělali?“
„Mysleli si že už nemají jinou možnost.“
„A neměli?“
„Někteří ne,většina ano.Mrtví jsou teď ale všichni.“
„Jo.“
„Slib mi že už to nikdy nebudeš dělat.Prosím.“
„Proč?“
„Příště už tu nebudu,abych ti zabránil.“
„Aha.“
„Pro každého jsem tu jen jednou.“
„Aha.“
„Tak slibuj.“
„To jsou křídla?!“
„Ano,to jsou křídla.Slibuj.“
„Ty jsi…“
„Mrtvej,Jano,jsem mrtvej.“
„Ty krávo!Tohle mi nikdo neuvěří.“
„To je pravda.“
„Kdybys měl tenkrát ty křídla nebyl bys mrtvej.“
„Kdybych je tenkrát měl,neměl bych je teď a tady.Slibuj,Jano.“
„Slibuju.“
„Dobře.“
Letmý polibek
„Sbohem,Jano.“
„Počkej..“
„Pamatuj si,co si slíbila.“
„Počkej..“
Byl pryč
Klika byla kulatá a pokoj byl skoro prázdný.
Bíle prázdný.
Ležela na posteli.Tiše sténala.
Nůž zanechán na stole odpočíval po vraždě.
„Bolí to moc?“
„Věděla jsem, že přijdeš.“
„Přišel jsem pozdě.“
„Přišels.“
„Ano.“
„Měla sis vzít ostřejší nůž. Míň by Tě to bolelo.“
„To máš recht.“
„Taky sis to měla naříznout blíž k zápěstí.Měla bys to rychleji za sebou.
„Nebreč.“
„Nebrečím.“
“Brečíš.“
„Budu tu s Tebou.“
„Vážně?“
„Ano.Až do konce.“
Sténala.
Minuty ubíhaly
Život vyprchával.
„Polib mě.“
„Prosím?“
„Polib mě.“
-
„Víc.“
„To bych neměl.“
„Ale měl.Pššt..“
Neměl
„Sundej si tu košili.“
„Ne to nesmím.“
„Tak ti jí sundám já.“
Nebránil se
„Máš krásný křídla.“
„Tobě to nepřijde divný?“
„Ne,jsou krásný.“
„Díky.“
„Polib mě.“
Neměl
„Víc.“
Neměl
„Miluj mě.“
„Umíráš.“
„Už jen pro to.“
Sténala
Červeň kapala z postele
Ni víno
Lidství vino Bez křídel
Umřel
Umřela
Byli mrtvi
spolu