Když jsem dostal horečku v antikvariátu

Tak mě nějak najednou polilo horko a písmenka na hřbetech se lehounce rozvlnila a i police se naklonila, jako by mě chtěla sežrat, ale nevešel jsem se mezi Lásku za času cholery a Artušovu smrt, už jsem držel dvě protichůdné knížky, krásné slovo tenhle morzakor, rovnováhu jsem nastolil indiánskou poezií a usmál se pro sebe, podíval se ještě pod V,  jak N. s profesorem prozkoumávají mořské dno, kresba se mírně vlnila, jako v tom filmu, byla pod vodou, ještě jsem zabloudil pod E, ale ostrov včerejšího dne už zmizel a tak jsem na rozhoupaných parketách doplul k pokladně, nenašel ani sílu, abych odmítl šustící sáček, ztěžka se opřel do dveří a nechal se kolébat větrem přinášejícím sněhové vločky, chladící mé čelo.  

Skoro jako bych cítil moře.