Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ráno

16. 02. 2005
0
0
989
Autor
Charmed_Iris

Vzniklo to jako slohovka, ale mě se mi to líbí, protože mi to připomíná jednoho človíčka, na kterým mi moc záleží.

Dotěrné bzučení mouchy mě probere ze sladkého spánku. Chci se po ní ohnat, ale mám ruce uvězněné ve spacím pytli. Asi budu muset vylézt do chladného rána, jinak mě ta chlupatá potvůrka utrápí. Zalovím po svetru. Místo něj však najdu jen ponožky. Kam se poděl můj vlněný zdroj tepla? Doprovázel mě všude a najednou je pryč. Bosýma nohama spočinu na orosené trávě. Zelený koberec mě pošimrá až na lýtku. Lýtka mám kupodivu také odhalená. Vypadá to, že nemám žádné pořádné oblečení. To je záhada!

Doběhnu si za stromeček a tam objevím pověšené tenisky, svetr i kalhoty, které leží zmuchlané na zemi. Včera jsme to asi trochu přehnali. V kolik jsme vlastně skončili? Z druhého spacáku vykoukne rozcuchaná hlava mé kamarádky. Zívne na celý les a vyplaší rodinu ptáčků zpěváčků. Hodím po ní její oblečení, aby nemusela po lese chodit v nedbalkách jako já. Stejně je to jedno, protože tady nás nikdo nemůže vidět. Kolem dokola les, skály a potok. Nesmím zapomenout na těžko proniknutelné křoví s trny a zrádně ležícími kameny.

Když už jsem polonahá mohla bych se vykoupat. Od slov nemám daleko k činům. Voda je studená jako vždycky. Aspoň mě probudí. Spokojeně skáču z kamene na kamen a dávám pozor na raky. Jsou to sice pěkný zvířátka, ale setkání zblízka bývá bolestivé. Napadne mě, že potěším kamarádku taky trochou hygieny. Nějak se nemá k tomu, aby se ke mně přidala. Naberu vodu do ešusu a potichu se přikradu ke své spolunocležnici. Šup, a už má vodu za krkem. Naštvaně prská a slibuje mi pomstu. Jelikož já jsem mokrá stejně jako ona, tak pomstu odloží na jindy a jde rozdělat oheň. Prohrabuje uhlíky a bezvýsledně do nich fouká. Snaží se přivolat na pomoc Prométhea, ale ten na ni nejspíš nemá čas a tak přijdu jen já s kouskem kůry, papírem a zápalkami. Konečně máme oheň, abychom si udělali kafe. Obě prohledáme zásoby, ale najdeme jen jednu Delisu. Ta nám zvedne náladu. Vypijeme kafíčko a zabalíme si svých pár švestek. Nezbývá nám nic než jít něco vyžebrat nebo držet bobříka hladu. Uvidíme, co z toho vyjde. Naposledy se ohlédneme. Za týden nashledanou!

 

 


Maryfa: ty musíš mít pořád něco :-)

Maryfa
17. 02. 2005
Dát tip
Hodil by se sem spíš název: Divoženky v akci:-).

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru