Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAre The USA A Good Place For Making Love?
17. 02. 2005
7
0
4030
Autor
Silvereyes
v půl druhé odpoledne mne probudil řev
byl to řev japonky, která dosáhne orgasmu
pouze dole
byl to řev mého vytáhlého zrzavého známého
v triku s obrázkem
byl to řev prázdných sprch s vařící vodou
a milostného aktu v ní
byl to řev zbytečných dotazů, řev malé
dívky, která se samovznítila
byl to řev mého snu, rád bych o něm
věděl víc
řev umělohmotné figuríny s trikem s nápisem
řev nápisu i am god
a
od jisté doby
nemám lidi rád
a
od jisté doby
nemám rád lidi
fascinují mě muži s meči
jsem tak trochu voyaer, bůh ví jak
fascinují mě bývalé milenky
s čím vším se musely vypořádat
ta hra na tenkém ledě na ostří nože
snášet můj dech a touhu po destrukci
podle mne jsou na světě lidi, kteří se nikdy v životě
nezamilují, nedokáží se zamilovat
já k nim nepatřím
ti pak chodí a kradou a vraždí ve jménu lásky
prochází jim to
někdo jim na to občas skočí
to se v té chvíli v jejich duších stává nevlídno
prší sněží tsunami
jo
načež
hluboko v lese našel jsem ji
cukala se
dnes se jen třese
je taková bíLá, malá lesní víla
malá křehká panenka
odnikud a zdaleka
vyprávěLa
byl na ni zlý
bil ji
nutiL ji dělat věci, které nechtěLa (příšera)
nutil ji polykat, vzlykat a naříkat
chtěl po ní, aby vrčela za šera mordor
aby předváděla divou zvěř, namísto pravdy děla lež
spala venku, pod mrazem, stála mu v rámech, obrazech
aby byla hodná víla, ďáblem, touhou pedofila
opilá i za střízliva, stáhnul z ní kůži pro svůj divan
aby se dívala, jak on jí, jak jiné jinak znásilní
aby zvracela a prozřela a následně vše pozřela
aby se oblékala a svlékala a oblékala, svlékala a svlékala a svlékala
bil ji a mučil, na smrt ji připravoval a přitom všem příšerně onanoval
funěl a oddychoval
měla ho ráda, bože, ho milovala
ten jeho tón
když v jeho rukách konečně umírala
pod tíhou jeho slz stále se usmívala
a trpěl on
pak znovu probudil mne sen
sen pln zdí a chodeb
napsal jsem o něm doPis
podepsal se pravým jménem
a poslal ho v mnoha chodech:
„……sedím sám na baru se sklenicí….
a beru si z toho poučení, ponaučení…..
veliký milovník nakonec zůstává sám….
poražený….
(ale stále dokáži někoho rozplakat)…..“
takovéhLe akce jsou dobré akce
stáLe mám se dobře a kam vracet
naproti tobě přijdu rád
byl to řev japonky, která dosáhne orgasmu
pouze dole
byl to řev mého vytáhlého zrzavého známého
v triku s obrázkem
byl to řev prázdných sprch s vařící vodou
a milostného aktu v ní
byl to řev zbytečných dotazů, řev malé
dívky, která se samovznítila
byl to řev mého snu, rád bych o něm
věděl víc
řev umělohmotné figuríny s trikem s nápisem
řev nápisu i am god
a
od jisté doby
nemám lidi rád
a
od jisté doby
nemám rád lidi
fascinují mě muži s meči
jsem tak trochu voyaer, bůh ví jak
fascinují mě bývalé milenky
s čím vším se musely vypořádat
ta hra na tenkém ledě na ostří nože
snášet můj dech a touhu po destrukci
podle mne jsou na světě lidi, kteří se nikdy v životě
nezamilují, nedokáží se zamilovat
já k nim nepatřím
ti pak chodí a kradou a vraždí ve jménu lásky
prochází jim to
někdo jim na to občas skočí
to se v té chvíli v jejich duších stává nevlídno
prší sněží tsunami
jo
načež
hluboko v lese našel jsem ji
cukala se
dnes se jen třese
je taková bíLá, malá lesní víla
malá křehká panenka
odnikud a zdaleka
vyprávěLa
byl na ni zlý
bil ji
nutiL ji dělat věci, které nechtěLa (příšera)
nutil ji polykat, vzlykat a naříkat
chtěl po ní, aby vrčela za šera mordor
aby předváděla divou zvěř, namísto pravdy děla lež
spala venku, pod mrazem, stála mu v rámech, obrazech
aby byla hodná víla, ďáblem, touhou pedofila
opilá i za střízliva, stáhnul z ní kůži pro svůj divan
aby se dívala, jak on jí, jak jiné jinak znásilní
aby zvracela a prozřela a následně vše pozřela
aby se oblékala a svlékala a oblékala, svlékala a svlékala a svlékala
bil ji a mučil, na smrt ji připravoval a přitom všem příšerně onanoval
funěl a oddychoval
měla ho ráda, bože, ho milovala
ten jeho tón
když v jeho rukách konečně umírala
pod tíhou jeho slz stále se usmívala
a trpěl on
pak znovu probudil mne sen
sen pln zdí a chodeb
napsal jsem o něm doPis
podepsal se pravým jménem
a poslal ho v mnoha chodech:
„……sedím sám na baru se sklenicí….
a beru si z toho poučení, ponaučení…..
veliký milovník nakonec zůstává sám….
poražený….
(ale stále dokáži někoho rozplakat)…..“
takovéhLe akce jsou dobré akce
stáLe mám se dobře a kam vracet
naproti tobě přijdu rád
tady má někdo taky rád ferlinghettiho, že? nebo mi to tedy aspoň názvem připomíná jednu jeho báseň... kterou mám mimo jiné hrozně moc ráda..