Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtrácejíc víru
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
What if I ride? What if you walk? What if you rock around the clock? Tick-tock, tick-tock What if you did? What if you walk? What if you tried to get off, baby? -R.E.M.;Drive Life is bigger It\\\'s bigger than you And you are not me The lengths that I will go to The distance in your eyes Oh no, I\\\'ve said too much I set it up That\\\'s me in the corner That\\\'s me in the spotlight Losing my religion Trying to keep up with you And I don\\\'t know if I can do it Oh no, I\\\'ve said too much I haven\\\'t said enough I thought that I heard you laughing I thought that I heard you sing I think I thought I saw you try -R.E.M.; Losing My Religion
Vzpomínáš...
Těla včera vyprávěla tisíc pohádek
Hlty vína,doteky a smutná cena za nádech
Slalom prstů na zádech
Utonulí v ohnivém víru
Ztrácejíc víru
Hloub
"Dobrý ráno."
"Ahoj."
"Podáš mi čaj?"
"Je studenej,počkej,udělám novej."
"Nechod pryč. Co si to dělal?"
"Práci."
"Jakou."
"Píšu."
"Co?"
"Knížky."
"Fakt?!Žes mi to včera ani neřek.Ukaž.
To není anglicky!Rusky?!"
"Ne,to je česky."
"Aha."
"Hmm,o čem to je?"
"O probleméch vyrovnání se s minulostí."
"Aha.Ty máš nějaký?"
"Proč?"
"Že nežiješ doma.V Evropě."
"Mám to rád tady.Vždycky jsem snil o tom že budu žít v Sydney."
"Tohle není Sydney."
"Já vím.Ale je to tam kousek.Tady se mi líbí.
Kousek dolů po cestě je vidět na moře."
"Půjdem se tam podívat?"
"Klidně. Ale nejdřív bych se nasnídal."
"Fajn.Máš tady nějaký jiný svoje věci?"
"Anglicky?Něco jo."
"Můžu se podívat?"
"Jasně.Chceš korn flejksy?"
"Jo.Dík."
"Jak daleko je to k tomu moři?"
"Asi půl kilometru."
"Pučíš mi toho psa?"
"Jo,ale opatrně je nemocnej."
"Co je mu?"
"Něco ho kouslo."
"To se stává.Seš v Austrálii."
"Jo.To jsem."
"Viděla jsem na knihovně nějaký fotky."
"To byla přítelkyně a syn."
"Ty máš přítelkyni?!"
"Ne.Už dlouho ne.Ale syna mám.Navždycky."
"To mi nevadí."
"Přijede vždycky na prázdniny."
"Fajn."
"To myslíš vážně?"
"Kolik je klukovi?"
"Osm."
"Tobě je ale jenom dvacet pět!"
"To je pravda."
"Utekl si před tím sem?!"
"Asi ano.Platím alimenty."
"To jsou jenom peníze.A co city, ty mu posíláš emailem?!"
"Někdy."
-
"Hmm.To je ale krásnej výhled."
"Jo,to je."
Postupem času nadchneš se pro krásu,pro jiné samozřejmých věcí a za to to stojí,přeci
Vombati
šlapající ti všude na paty
Tichý klid Austrálie
Časem všechno smyje